Na konci září následovala akce Ř, jejímž cílem byly kláštery ženské. Jedním z míst, kde komunisté zasáhli, byl i Velehrad, který je významným poutním místem. „Bylo zde 25 jezuitů a 46 noviců,“ připomněl velehradský farář Josef Čunek.
„Měli to velice dobře zorganizované, přesně o půlnoci vtrhli do všech klášterů od Chebu až po Košice. Vytrhli ze spánku řeholníky, shromáždili je v refektářích, donutili je vzít si jenom nejnutnější oblečení a celou noc a celý druhý den je vláčeli po různých cestách, až je dopravili do centralizačních táborů,“ uvedl farář. Řeholníci byli uvězněni v internačních táborech, státu připadly nemovitosti, umělecké předměty či knihy.
„Moje generace, my jsme žili z těchto lidí, kteří prošli brutálními zásahy totalitních režimů, byli ve vězeních nebo byli různě ostrakizováni. Ale prožívali to v jakési trpělivosti, v duchu Kristovy oběti, a nám potom mohli sdělovat to, že pro pravdu se dá také něco vytrpět a vlastně vyjít z utrpení ještě nějak posíleni,“ uvedl Čunek.
Pamětník: Represe jsme čekali
Pamětní desku vysokou přes dva metry vytvořil velehradský sochař Otmar Oliva, umístěná je na budově gymnázia. Text připomíná Akci K nejen na Velehradě, ale v celé republice. „Vloženy jsou dvě stuhy, na jedné je Nezapomínáme, na druhé text Jana Zahradníčka ze Znamení moci, který napsal na Mírově, na Mírově seděl třeba i můj tata,“ řekl v pondělí sochař Oliva.
Součástí plastiky je jezuitský znak, protože na Velehradě byli jezuité. V dolní části desky je srdce protkané štolami i ostnatými dráty. „Nakonec vykvetou do vítězství, protože ti chlapi to vydrželi, to je pro nás obrovská věc, mít příklad těchto lidí,“ uvedl Oliva.
Odhalení desky se zúčastnil i pamětník Josef Hladiš, který Akci K zažil. „Tyto události jsme celkem čekali, v té době už běžely velké procesy s představenými a už ‚lítaly‘ tresty přes 20 let a tušili jsme, že to bude pokračovat v dalších a dalších procesech,“ řekl dnes novinářům Hladiš, kterému bylo při Akci K 19 let.
„Vybaví se mi půlnoční buzení, bylo s rázným křikem a pokyny policejními. Jednak to byli lidé, kteří byli v civilu, tedy tajná policie, i uniformovaná SNB,“ uvedl Hladiš. „Byli jsme mladí, takže nás odvezli na centralizační klášter Bohosudov, pak do Hájku u Prahy, udělali z toho převýchovu pro ty mladší. Potom jsme se za nějaký čas objevili na Klíčavě u Lán, tam jsme budovali přehradu jako dělníci,“ vzpomínal.
Na desku přispěla řada institucí i lidí, celkem bylo 85 dárců, uvedl jeden z organizátorů sbírky Vladimír Výleta. Na podzim by se mělo konat slavnostní žehnání desky, uveden bude také almanach se vzpomínkami pamětníků i okolnostmi vzniku pamětní desky.
