Zájem o ně je obrovský, patří mezi nejlepší školy v zemi, přesto budou mít příští rok méně studentů. Dvě zlínská gymnázia - na Lesní čtvrti a TGM - musí uměle, na přání krajských radních, omezit počet žáků, které příští rok přijmou ke studiu. Na obou až dosud otevírali v prvním ročníku čtyři třídy, nyní to budou jen tři.
"Klesá počet dětí, které vycházejí ze základních škol, a tomu musíme přizpůsobit i počet míst na školách středních," konstatoval krajský radní zodpovědný za školství Petr Navrátil.
Správná úvaha však naráží na otázku, proč se omezení dotkne jen dvou gymnázií v kraji a proč právě těch, která patří mezi nejžádanější. Na Lesní čtvrť se loni hlásilo 280 žáků, přijali jich 120. Převis přihlášek měli také na gymnáziu TGM.
Navrátil argumentuje tím, že pro malá gymnázia by bylo zrušení jedné třídy likvidační, zatímco ta velká to pocítí jen minimálně.
"Konkrétně na Lesní čtvrti klesne počet tříd během čtyř let z 32 na 28, což nebude mít prakticky žádný dopad ani na počet učitelů," hájí nápad Navrátil.
O rušení tříd veřejnost neví
Rozhodnutí padlo v naprosté tichosti, kraj o tom informoval jen ředitele škol. Ti jej respektují a zatím jej nechtějí příliš komentovat, aby nevyvolávali emoce.
Na veřejnost se informace dostala prostřednictvím rodičů budoucích studentů a také od současných studentů. Obrátili se také na opozičního krajského zastupitele a poslance za STAN a TOP 09 Petra Gazdíka.
"Velmi věcně argumentují. Třeba tím, že když má škola čtyři třídy v ročníku, může jim nabídnout osm volitelných předmětů. To je slušný výběr, který si malá škola nemůže dovolit," potvrdil Gazdík.
Kraj měl k omezení počtu tříd velkých gymnázií v krajském městě tři zásadní důvody.
Jedním z nich je, že tím posílí pozice odborných škol. Zjednodušeně řečeno očekává, že když se žák nedostane na gymnázium, sáhne třeba po strojní průmyslovce.
Druhý důvod je, že přežijí i malé školy, a gymnázia tak pořád budou k dispozici na třinácti různých místech v kraji.
"To se trochu vracíme k socialismu. Elitní školy, které mají zázemí, kvalitní kantory nebo třeba propracovaný systém zahraničních stáží, budeme omezovat, abychom vytvářeli naprosto průměrné absolventy průměrných škol," varuje jeden z gymnaziálních pedagogů, který raději nechce být jmenován.
Pomůže to Otrokovicím?
Třetí argument kraje hovoří o zvýšení zájmu o gymnázia v okolí a tím i jejich prestiže. To nahrává spekulacím, že jde o cílený záměr pomoci gymnáziu v Otrokovicích.
Za jeho zachování se předloni kategoricky postavil hejtman Stanislav Mišák, který z města pochází, byl tam starostou i zastupitelem.
Momentálně má gymnázium v prvním ročníku jednu třídu, a změna ve Zlíně by mu tak mohla zajistit přísun studentů.
Ředitel otrokovické školy Ivo Kramář však namítá, že pro příští rok znovu počítá jen s jedinou třídou. "Pokud bude zájemců víc, zvedne se kvalita, ne počet našich studentů," uvedl.
Ve Zlínském kraji funguje třináct krajských gymnázií, tři soukromá. Jen tři mají v letošním prvním ročníku víc než dvě třídy - obě zlínská a v Uherském Hradišti.
Naopak v pěti školách už letos otevírali jen jedinou třídu, přesto zavalení přihláškami nebyli.
Jestli se záměr kraje dostat na gymnázia jen nejnadanější studenty a ostatní přesměrovat na odborné školy zdaří, bude jasné nejdřív za dva roky.
"Dřív to vyhodnotit nemůžeme," potvrdil Navrátil.
