Její závěry jsou přitom autoritativní, práce tamních vědců je totiž meta-analýzou. Vychází tedy ze zkoumání desítek předchozích studií. Svou pozornost tým Lise Eliotové zaměřil na část mozku zvanou amygdala. Struktura zhruba o velikosti olivy je klíčovým prvkem mozku, je spojena s emocemi všeho druhu a má vliv na lidské chování, jako je násilí či sexuální vzrušení.
Souvisí tedy právě s těmi lidskými projevy, o nichž společenský stereotyp tvrdí, že se v mužském a ženském podání liší. Ženy jsou citlivější, zatímco muži racionálnější, pánové jsou však agresivnější, zato dámy mírnější, vžilo se v historii lidské společnosti. Aby tato tvrzení univerzitní odborníci podrobili chladnému vědeckému testu, zaměřili se právě na onu malou mozkovou část, která má na podobné projevy vliv. Nešlo však nakonec jen o mýty dané společenským stereotypem. Studie na zvířatech totiž zjistily, že u samců je amygdala nepoměrně větší.
Výzkum kolektivu Lisy Eliotové se proto chopil dat získaných magnetickou rezonancí za posledních třicet let a na základě jejich analýzy teorii o „ženském“ a „mužském“ mozku odsoudil. Práce sice opravdu shledaly, že mužská amygdala je asi o deset procent větší než ta, která se nachází v ženských mozcích, Eliotová však dodává, že to je povýtce proporční rozdíl. Odpovídá totiž tomu, že muži mají jednoduše větší tělo, a to včetně zhruba o jedenáct až dvanáct procent většího mozku.
Vlastní zjištění přitom autory překvapila. „Pro předpoklad, že se amygdala podle pohlaví opravdu liší, existují behaviorální důvody. Závisí na ní emoce, empatie, agresivita i sexuální vzrušení,“ přiznává Eliotová. Ona sama přitom před rokem obdobnou meta-analýzou odhalila a popřela široce sdílené přesvědčení, že ženský mozek má větším hipokampus, strukturu, která zodpovídá za ukládání nových vzpomínek. V případě amygdaly však předchozí studie mluvily o mnohem větším rozdílu mezi velikostí ženské a mužské než v případě hipokampu, proto letošní zjištění Eliotovou zaskočilo víc než závěry loňské analýzy.
„Navzdory obecnému dojmu, že muži a ženy jsou hluboce odlišní, nacházejí rozsáhlé analýzy mozkových měření mnohem více podobnosti než rozdílů. Neexistuje kategoricky ́mužský mozek ́ a ́ženský mozek ́. Téměř všechna měření se shodují v tom, že vlastnosti mozků obou pohlaví se spíše překrývají, než liší,“ shrnuje Eliotová.
Její studie nemá význam jen pro lepší pochopení psychologických schopností mužů a žen, může mít dopady i na lepší chápání transgenderového mozku.
