Studii vedla americká analytička Ragini Verma, jejíž tým zkoumal mozkové reakce 949 zdravých lidí mezi osmi a dvaadvaceti lety, 521 bylo žen, 428 mužů. Odhalil, že v mužském a ženském mozku fungují spojení jinak. Zatímco u žen se většina spojení odehrává mezi dvěma hemisférami, u mužů je to v rámci každé z hemisfér.
Závěry, které z toho výzkumníci dovodili, nepřekvapí. Protože spojení v ženském mozku probíhají mezi levou hemisférou, která souvisí s logickým myšlením, a pravou, která je centrem intuice, vysvětluje to, proč bývají ženy lepší než muži v intuitivních úkolech, tvrdí Verma: "Intuice je myšlení bez myšlení. Je to to, co lidé nazývají cítěním. Ženy mají tendenci být v těchto dovednostech lepší a jsou to dovednosti, které jsou spojeny s mateřstvím."
Takové soudy skutečně nepřekvapí, protože vlastně odpovídají stereotypním představám o tom, jak jsou genderové rozdíly vepsány v biologickém nastavení mužů a žen, a o tom, co je tedy typicky, přirozeně a nezměnitelně ženské a mužské.
Mnohá média také interpretovala poselství výzkumu neomylně. Máme na stole vysvětlení, proč jsou muži lepší v prostorové orientaci, například čtou lépe z mapy, zatímco ženy si lépe pamatují tváře a slova a mají lepší emoční inteligenci, psal například list The Independent.
Ozvaly se však autoritativní hlasy proti. I to se dalo očekávat, protože mnozí výzkum považují za zbraň, která posílí tradiční chápání genderových rolí a dá vědecké požehnání tomu, aby byly ženy poslány zase zpátky do kuchyně a k přebalovacímu stolu, zatímco muže uvězníme na fotbalu, v garáži a ve vědeckých pracovnách.
Vážné námitky však přišly i z vědeckého prostředí.
Ne ženský vs mužský, ale menší vs větší
Autoři při formulování závěrů opomenuli jednu množnost, píše například psycholožka z melbournské univerzity Cordelia Fineová, a sice to, že rozdílná zjištění nemusejí souviset s genderem majitelů zkoumaných mozků, ale s velikostí mozků. Mužský mozek je v průměru větší než ženský – a objemnější mozek není jen zvětšenou replikou onoho skromnějšího, připomíná.
"Větší mozek totiž vytváří rozličné provozní problémy a aby se v něm minimalizovaly náklady na energii, na spojení a komunikační dobu, je z těchto fyzických důvodů jinak uspořádán. Výsledky výzkumu tedy mohou odrážet to, že interní spojení jsou v mozcích jinak řešena kvůli jejich velikosti spíše než kvůli rozdílům v biologickém pohlaví," uvádí.
Vědkyně ovšem vznáší i vážné protesty, pokud jde o to, zda je možné z rozdílného mozkového mechanismu dovozovat rozdílné společenské dovednosti. Zda jsou muži a ženy opravdu tak rozdílné bytosti proto, že je k tomu předurčují jejich mozková spojení.
Fineová přitom odkazuje na rozsáhlejší studii, jíž se paradoxně účastnili i autoři oné aktuální a která zjistila, že jde-li o dovednosti jako paměť, exekutivní funkce, mezi něž patří například plánování, organizování, řešení problémů či emocionální seberegulace, prostorové myšlení, logické myšlení, senzomotorické dovednosti či sociální poznávací schopnosti, jsou rozdíly mezi muži a ženami bezvýznamně malé.
Příkladem může být porovnání dvou základních evergreenů o tom, že ženy mají lepší sociálně kognitivní dovednosti a muži se lépe orientují v prostoru. Zažité mýty o tom, k čemu jsou biologicky naprogramovány ženy a k čemu muži, neseděly. V plných čtyřiceti procentech případů totiž prokázal náhodně vybraný mladík, že jsou jeho sociálně kognitivní schopnosti lepší než náhodně vybrané dívky, a naopak libovolná dívka doložila lepší orientační smysl než její konkurent.
Nezdá se, že by muži byli z Marsu, zatímco ženy z Venuše.
Mozek si vytváříme podle společenských zadání
Australská vědkyně rovněž poznamenává, že její kolegové opomíjí plasticitu mozku. Jeho struktura totiž může být formována společenskými, materiálními, mentálními i fyzickými zkušenostmi. A aby toho nebylo málo, ty zase ve společnosti řízené genderovými stereotypy odpovídají tomu, zda vyrůstáme jako muž, či žena. V součtu je to tedy možná tak, že mozek máme i takový, jaký nám společnost podle toho, zda jsme muži, či ženy, "přidělí".
Fineová není jedinou členkou vědeckého vesmíru, kdo se ozval. Georgina Ripponová, odbornice na kognitivní imaginaci, poznamenává, že autoři studie sice možná ukázali strukturální rozdíly mezi mužským a ženským mozkem, nemohou však prokázat, zda vůbec mají souvislost s tím, jak muži a ženy žijí: "V tomto stadiu se o tom dá jen spekulovat."
Americký vědec J. Antony Movshon pro list Salon uvedl, že autoři studie přestřelili, když tvrdí, že mužský mozek je strukturován tak, aby zprostředkovával komunikaci mezi vnímáním a koordinovanou akcí, zatímco ženský tak, aby umožňoval spojení mezi analytickými a intuitivními procesy. To je přinejmenším fantazírování, protože o těchto spojeních zatím nic nevíme, odtušil skepticky.
Christian Jarrett zase autory kontroverzního výzkumu upozorňuje, že se mýlí, když tvrdí, že muži jsou zrozeni pro akci, protože vykazují více aktivity v části mozku zvané cerebellum než ženy. Vycházejí totiž stále z toho, že dotyčná oblast má na starosti jen motorické funkce, a nepostřehli, že podle posledních výzkumů je cerebellum též centrem mnoha jiných funkcí, včetně například emocí, bolesti či závislosti.
Rozdíly ve spojeních v mozku mužů a žen nejsou nijak velké, ale hlavně, ani náhodou nevíme, zda s sebou vůbec nesou nějaký funkční význam, kazí nadšení genderových staromilců, kteří novou studii opěvují jako důkaz platnosti tradičních rolí, Jarrett.
A i on připomíná, že rozdíly ve spojeních v mozku mohou být způsobeny společností, která muže a ženy otesává podle genderových "předurčení". Odkazuje na velkou studii, která prokázala, že smysl pro prostorovou orientaci souvisí s tím, jak se muži i ženy identifikují s maskulinitou. Pokud se s ní ztotožňují, mnohem pravděpodobněji se zapojují do aktivit, které mají mužské konotace, a zlepšují se ve specifických dovednostech, jako je třeba právě orientace v prostoru. A to možná právě skrze změny v mozkových spojeních, poznamenává.
A jako další argument ještě přidává výzkum, který prokázal, že odstraníme-li sociální očekávání genderových rolí, rozdíly mezi kognitivními dovednostmi mužů a žen se zmenší či docela zmizí.
