Jak vás vlastně napadlo vytvořit v Brandýse umělou vlnu?
Surfování v řece jsem poprvé viděl v Mnichově asi před patnácti lety. Strašně se mi líbilo, ale víc jsem se o to nezajímal. Tehdy jsem se věnoval spíše snowboardingu a hodně cestoval. Před pěti lety jsem ale založil rodinu, a tak v Česku trávím daleko více času. Proto jsem se začal o river surfing vážně zajímat a rozhodl se, že tu zkusím taky vlnu postavit.
Proč zrovna v Brandýse, když žijete v Praze?
K tomu, aby se dala taková vlna postavit, je potřeba najít v řece správné místo. Tedy rozdíl hladin. Když si představíme jez, tak nad jezem je hladina vysoko a pod ním nízko. A energie vody nahoře je schopna vytvořit vlnu, když ji spustíme do vody dole.
Takže jste hledal vhodný jez?
Přesně tak. Bohužel všechny větší jezy u nás jsou obsazené vodními elektrárnami, které se nechtějí o vodu dělit. Já měl původně představu, že to bude někde v přírodě, udělám u vlny pláž a bude to místo pro surfaře mimo civilizaci. Ale takové místo jsem u nás nenašel. Nakonec jsem oslovil všechny provozovatele vodáckých kanálů u nás.
Surfování bez oceánuKromě riversurfingu existují i další způsoby, jak se dá surfovat bez oceánu. Jednou z možností jsou vlny v bazénech. V nich může být voda hnána přes plastovou vlnu a téci po ní. Nebo už také existuje technologie, která dokáže vlnu v bazénu vytvořit obdobně jako v řece. Tato technologie je ale velmi drahá, což se odráží i na ceně vstupného. Ve světě také existuje takzvaná wavegarden. Surfování na této umělé ploše je nejpodobnější surfování v oceánu – vlna není statická, ale hýbe se dopředu. |
A v Brandýse to vyšlo...
Místní správa mi vyšla vstříc a zkusili jsme to. V roce 2014 jsme otevřeli první a zatím jedinou surfařskou vlnu na řece v Čechách.
V Praze to nešlo? Vím, že právě hodně lidí z metropole jezdí za vlnou do Brandýsa.
Ono se o tom tehdy hůře jednalo, když si nikdo nedovedl představit, o co přesně jde. Nikdo to neznal. Tím, že vlnu teď úspěšně provozujeme už třetím rokem a už má nějaké jméno, dokážou si to lidé lépe představit, takže možná v budoucnu to půjde.
Uvažujete tedy o tom, že byste provozoval i další vlnu?
Mám vytipováno pár míst a na několika už i něco rozjednané, ale zatím je předčasné o tom mluvit.
Na kolik taková vlna vyjde?
Odhaduju to minimálně na 500 tisíc korun a výš. S takovou částkou může mít už člověk na všechno kvalifikované lidi. I proto musím sehnat sponzora.
Na první vlnu jste však sponzora neměl...
Ne. Pomáhala rodina, kamarádi a všichni zadarmo nebo třeba za to, že si budou moci zajezdit. Brandýská vlna není komerční projekt, je to svépomocí postavená věc. Ale do další už bych šel pouze se sponzorem.
Surfing u nás zkouší čím dál více lidí. V Letňanech vyrostla Surfarena, o další umělé vlně se mluví v souvislosti s koupalištěm Petynka. Více lidí jezdí k oceánu na dovolenou, aby si tenhle sport vyzkoušelo. Čím to je?
Celosvětově teď surfing zažívá obrovský boom. Je to cool sport, je ekologický, čistý a přírodní. Pro lidi je sexy. Vnímají ho pozitivně. I proto ho využívají různé reklamní agentury v reklamách na banky, internet a podobně. Dobře se i fotí, patří k němu čisté moře, vlny, holky v plavkách. Takže každý má zájem to vyzkoušet. Lidé surfingu často propadají a pak od základu mění svůj životní styl. Přeházejí si cíle v životě a snaží se strávit co nejvíc času u oceánu.
Dá se srovnat surfing na řece se surfováním na oceánu?
To jde těžko. Oceán je oceán. Jenže nejbližší od nás je ve Francii nebo ve Španělsku. To je přece jen docela daleko, obzvlášť když je člověk pracovně vytížený, má malé děti a nemá moc času.
V čem je to jiné?
Největší rozdíl je v síle té vlny. V řece, konkrétně na Labi, je díky průtoku vlna daleko slabší než vlna v oceánu. A to je výhoda třeba pro začátečníky. Navíc vlna v řece se nehýbe, je statická. To znamená, že nemusíte nikam pádlovat, vlna je stále na jednom místě a je daleko jednodušší se do ní dostat, vydržet v ní a zkusit si take off.
Take off znamená postavit se na surf?
Přesně. Přechod z lehu do stoje je pro začátečníka ten nejtěžší manévr jak v řece, tak v oceánu. Na řece si ho za dvě hodiny ježdění vyzkouší třeba stokrát. Na oceánu si ho za půl dne vyzkouší desetkrát.
Tam musíte čekat na vlnu...
Ano a vstupuje tam také faktor únavy. Člověk musí v oceánu pořád pádlovat, a i když je fyzicky dobře připravený, po dvaceti minutách začíná být unavený a musí si odpočinout.
Takže surfing v oceánu je těžší?
Je to náročnější. Je tam také daleko více surfařů, se kterými se musíte o vlnu dělit. A vlny nejsou vždycky ideální. Na řece je ale vlna každý den téměř stejná.
Kolik lidí do Brandýsa jezdí?
Když je hezky a je volný den, tak je ve vodě průměrně tak šest lidí. Je to dáno i tím, že já nemůžu nikdy garantovat dopředu, že se bude jezdit. Hladina vody v řece kolísá a já ji sem můžu vpustit jen v případě, že je průtok víc než třicet kubíků, protože nad námi je elektrárna, která vodu potřebuje. Zájemci mi většinou zavolají dopoledne a večer přijedou jezdit.
Když to chce člověk zkusit, co k tomu potřebuje?
Stačí se nebát vody. Pokud pak zvládáte aspoň trochu udržet rovnováhu a máte aspoň minimální kondici, můžete přijet a zkusit si to, není to nic těžkého.
