Prodlení se zahájením prací způsobil jednak fakt, že se nepodařilo vysoutěžit dodavatele, ale také nejasnosti kolem příspěvku kraje na tuto akci. Peníze od ministerstva dopravy totiž nebude čerpat přímo město, ale půjdou přes kraj. Ten se je ovšem nyní podle primátora Karlových Varů zdráhá uvolnit.
„Město jsme požádali o doplňující informace. Zajímá nás například časový rámec realizace projektu a jeho finanční náročnost,“ uvedla Jana Pavlíková, mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje. „Veškeré požadované informace jsme kraji obratem poskytli,“ oponuje primátor Petr Kulhánek. Jak ale zdůraznil, původní dohoda platí. „Jakmile záměr schválí krajské zastupitelstvo, začne se stavět,“ řekl primátor.
Peníze, přibližně osm milionů korun, jsou podle něj z prostředků, které ministerstvo dopravy každoročně poskytuje kraji. „Jde jen o to dohodnout, kdy je kraj uvolní,“ vysvětlil primátor. Na straně města, které se na sanaci svahu bude podílet patnáctiprocentní spoluúčastí, je celá věc vyřízená. „Rada města už schválila vypsání výběrového řízení na dodavatele, které vypíše Ředitelství silnic a dálnic. Teď už vše záleží na kraji,“ doplnil Kulhánek.
Rozhodnout, kdo opravu nebezpečného svahu zaplatí, zabralo několik let. V tomto úseku se totiž kříží zájmy a majetky hned několika subjektů. „Svah patří městu,“ připouští náměstek primátora Čestmír Bruštík.
Skalní masiv ovšem dost utrpěl při samotné stavbě průtahu Karlovými Vary. „Odstřely jej poškodily. A nyní padající kamení ohrožuje komunikaci, která je v majetku státu,“ zdůraznil náměstek. Majetkový propletenec ještě komplikuje železniční trať, která patří Správě železniční dopravní cesty.
Přelomové rozhodnutí padlo v prosinci 2016, kdy se na ministerstvu dopravy podařilo vyjednat, že sanaci nebezpečného svahu pomocí účelové dotace zaplatí z větší části stát. Práce se budou týkat úseku od železničního viaduktu až po lávku pro pěší v Bohaticích. Původně se mluvilo o částce 20 až 25 milionů korun, nyní je předpoklad, že se svah podaří zabezpečit za částku nepřesahující osm milionů korun.
Na nebezpečí spojené se skalním masivem nad frekventovanou komunikací v minulosti poukazovala celá řada odborníků. „Je tam spousta kamenů, které se mohou samovolně zřítit na vozovku,“ upozorňoval na možná rizika Stanislav Vonka, autor projektu sanace svahu.
Tyto obavy vedly k tomu, že se město rozhodlo zapojit do monitorování svahu i Akademii věd, respektive Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR. Čidla proto řadu měsíců měřila každý pohyb v masivu skály. A odborníci, kteří v rámci geologického průzkumu prořezali náletové dřeviny a odstranili ty části masivu, které akutně hrozily zhroucením, mají jasno: svah se může dát do pohybu.
Nejkritičtější je podle nich zima. „Snížení teplot povede ke zvětšování trhlin, které může vyvrcholit nevratným pohybem, a tím i zhoršením stabilitní situace,“ uvedl na sklonku roku 2016 ve zprávě Jan Blahůt, vedoucí oddělení inženýrské geologie ústavu.
