Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

V počítačích jsme za Západem měli zpoždění 10 až 15 let, vzpomíná technik

  9:07
Jiří Pavliš měl jako jeden z mála lidí v Československu možnost pracovat s osobními počítači. S čím se před rokem 1989 dělalo a jak se změnil svět počítačů po revoluci?

Jiří Pavliš (67 let). V 70. letech vystudoval Technickou kybernetiku na ČVUT. V 90. letech působil jako první IT pracovník na krajském soudu v Ústí nad Labem, později jako projektový manažer v mezinárodních firmách. Na snímku je vidět jeden z prvních přenosných počítačů značky Compaq Portable 286 z první poloviny 80. let. Jeho váha je 15 kilogramů, díky svým rozměrům se mohl brát i na palubu letadla. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Obor informační technologie zažil po listopadovém převratu obrovský rozmach. Práce na osobních počítačích, kterou dnes většina lidí bere jako samozřejmost, byla ještě koncem 80. let minulého století výsadou jen několika málo lidí. Zpracování dat měla na starosti specializovaná výpočetní střediska, která působila i na severu Čech.

„Pro normální podniky nebo organizace bylo v podstatě nemožné koupit počítač ze Západu i kvůli omezeným devizovým prostředkům. Totéž platilo i pro součástkovou základnu,“ říká Jiří Pavliš, který před rokem 1989 a počátkem 90. let pracoval jako technik ve výpočetním středisku PORS v Chabařovicích nedaleko Ústí nad Labem.

Před rokem 1989 byla v provozu hlavně firemní a oborová výpočetní střediska. Co bylo náplní práce například výpočetních středisek PORS nebo PVT?
Početnická a organizační služba (PORS) byl státní podnik sdružující zhruba 25 výpočetních středisek v celém Československu. Spadal pod tehdejší ministerstvo vnitřního obchodu a jeho úkolem bylo poskytování služeb pro organizace, jako například podniky Potraviny, Drogerie či Jednota. Podnik výpočetní techniky (PVT) byl pravděpodobně největší podnik s výpočetní technikou v republice, který obdobně zajišťoval tyto služby pro státní správu. Svoje specifická střediska měly i vysoké školy, vědecké a finanční instituce, armáda nebo policie.

Jak vypadalo technické vybavení? Pocházela většina tehdy využívaných počítačů ze Sovětského svazu? Jak moc jsme byli pozadu v porovnání se Západem?
Netroufám si říci, že většina počítačů pocházela ze SSSR. Každá země bývalého socialistického bloku vyráběla svoje sálové počítače (počítače, jaké známe teď, běžné nebyly – pozn. red.) a různé periferní jednotky hlavně v rámci tzv. systému JSEP (EC – jedinaja systěma – z ruštiny). Vše bylo koordinované na vládní úrovni. Šlo o to, aby na trhu byly k dispozici různě výkonné počítače se stejným nebo kompatibilním operačním systémem a kompatibilní technikou. EC systém koncepčně vycházel nebo přesněji řečeno byl okopírován ze systému IBM 360 a vznikl kvůli mezinárodním sankcím na dovoz technologií IT.

Ve výpočetním středisku PORS, které sídlilo v Chabařovicích u Ústí nad Labem, jsme pracovali na sálových počítačích československé provenience Aritma, Tesla nebo ke konci 80. let ještě na dvou počítačích JSEP. Už jenom proto, že socialistický blok kopíroval již existující a funkční systém Západu, se dá mluvit o 10 až 15 letech zpoždění. I kvalita a spolehlivost většiny počítačů či periferií byla velmi nízká.

Byli počítačoví technici nějak speciálně hlídaní? Byli nuceni vstupovat do KSČ?
V normálních střediscích určitě nebyl nikdo hlídán, pracovali jsme s běžnými informacemi. Když se ale například přeceňovaly ceny potravin, tak na úpravě programů a tisku sestav pracovali jen vybraní jedinci, aby o chystaném zdražování vědělo co nejméně lidí. Naštěstí ve výpočetních střediscích se hledělo hlavně na odbornost a ne na politickou kariéru. Vstup do KSČ byl organizován a někdy spíše vynucován stejně jako v jiných organizacích či podnicích. I já jsem byl osloven a pod nátlakem s odkazy na budoucnost rodiny, dětí a mou kariéru jsem tam nakonec vstoupil také. Výhoda Chabařovic však byla, že jsme byli stranou zájmu vyšších partajních orgánů, z tohoto pohledu jsme měli na práci klid.

Po listopadové revoluci se obor přeorientoval na západní styl práce. Jak moc to bylo náročné?
Po roce 1989 se celý systém výpočetních středisek dramaticky změnil. Tak, jak zanikaly státní podniky, zanikala i jejich výpočetní střediska. Firmy požadovaly jiné aplikace i počítače. Díky technologickému pokroku začal v 90. letech nástup osobních počítačů a používání počítačových sítí. To byl naprosto jiný svět. Když jsem jako první a tehdy jediný zaměstnanec IT v roce 1991 začal pracovat na krajském soudu v Ústí nad Labem, dostal jsem na stůl počítač PC286, šlo o 16bitový procesor s 1MB (megabajtovou) RAM pamětí a 20MB diskem s barevným monitorem a jehličkovou tiskárnou. Pro všechny to byl velký zážitek. Vybavení stálo 140 tisíc korun československých. Můj tehdejší plat byl kolem 4 tisíc korun. Dnešní aplikace by na tomto stroji už nefungovaly.

Kdy se staly stolní počítače a notebooky běžnou součástí práce?
Během 90. let došlo k masivnímu rozšíření PC, ale notebooky byly stále velmi drahé. Některé modely, nad kterými bychom dneska ohrnovali nos, stály okolo 300 tisíc korun i výše. Mým prvním PC, se kterým jsem se mohl krátce seznámit, byl 8bitový PC značky Robotron z produkce bývalé NDR, který dostali na stůl programátoři k tvorbě programů pro operační systém DOS okolo roku 1988. Nepočítám však do toho výstavy či veletrhy, kde se člověk jen díval.

Pro domácnosti nebyly zpočátku PC běžně k sehnání, jednu dobu bylo dokonce velmi módní stavění počítačů z jednotlivých dílů.
V 90. letech vznikalo mnoho firem, které montovaly a prodávaly počítače z dovážených komponentů. Nebyl problém používat nelegální operační systém či software, a proto to vyšlo levněji. Značkové počítače byly drahé, cena se tehdy pohybovala v řádu desítek tisíců v závislosti na konfiguraci a vybavení. Tehdy normální velikost paměti RAM byla 1–4 MB a velikost disku se pohybovala mezi 20–60 MB. Porovnáním s dnešními běžnými PC (RAM typicky 4 GB – gigabajty – disk stovky gigabajtů či jednotky terabajtů) vidíme nárůst hardware parametrů v řádu tisíců. Pro zajímavost – operační paměť u sálového počítače z roku 1980 o velikosti 1 MB, postavená na bázi feritových jader (nikoli polovodičů), byla skříň vysoká 160 centimetrů o ploše 0,5 m² a váze zhruba 200 kilogramů.

Jiří Pavliš

  • V 70. letech vystudoval Technickou kybernetiku na ČVUT.
  • V 90. letech působil jako první IT pracovník na krajském soudu v Ústí nad Labem, později jako projektový manažer v mezinárodních firmách.

Vzpomenete si na svůj první počítač?
U mě je to jednoduché. Celý život jsem pracoval v oboru IT a pracoval na služebních počítačích a noteboocích. Svůj první notebook jsem si koupil až v roce 2016 v souvislosti s odchodem do důchodu.

V polovině 90. let se objevil internet, bez kterého si mnoho lidí už neumí představit život.
Poprvé jsem se setkal s pojmem internet v první polovině 90. let a upřímně řečeno jsem netušil, k čemu mně a firmě může být dobrý. Internet v té době nabízel jen pohled na textové stránky bez obrázků a grafiky. Navíc uživatel musel znát přesnou adresu webové stránky. Vyhledávače, jak je známe teď, neexistovaly. Největším problémem bylo, jak si vůbec vyměňovat data, například soubory s obchodními informacemi. Každá firma měla totiž jiné aplikace. Dnes je naprostou samozřejmostí poslat dopis napsaný ve formátu DOC či PDF, ale tehdy nic takového neexistovalo. Při předávání dat na disketě musely mít obě strany stejný program. Jinak by si uložená data nemohly přečíst. Tento zásadní problém vyřešil až nástup a hromadné rozšíření aplikací Word, Excel a jim podobných.

Sedmnáctý listopad roku 1989 patří k datům, která si lidé pamatují. Vzpomenete si, jaká panovala atmosféra?
Měl jsem zrovna dovolenou. Doma jsme malovali a tapetovali. Vzpomínám si, že jsme první informace získávali z vysílání Hlasu Ameriky. Televize z počátku nic neukazovala. Následující dny byly opravdu hektické, všichni jsme změnu vítali, ale byli zároveň skeptičtí, protože jsme nevěřili, že režim může padnout tak snadno a rychle. Jak jsem již naznačil, byl jsem v té době v KSČ. Proto mi vadilo, že i když jsem se celý život snažil žít slušně a neměl jsem žádné politické ambice, byl jsem najednou nepřítel v očích některých mých bývalých kolegů. To a nejasnosti o budoucnosti podniku byly impulzem ke změně zaměstnavatele, a tím se nastartovala nová etapa v mé profesionální kariéře v oblasti IT technologií.

Chtěl jste někdy změnit profesi?
Nechtěl. Vystudoval jsem Technickou kybernetiku na ČVUT a chtěl jsem zůstat v oboru. Měl jsem štěstí či výhodu, že moje práce byla pro mě i koníčkem. IT je ohromně rozsáhlý obor a za posledních 40 let rostl raketovým tempem. Stále bylo něco nového na učení a nebyl problém najít si zajímavou práci. Ať už to byla technická, programovací či později s přibývajícím věkem manažerská činnost. Vždy jsem měl okolo sebe chytré a schopné spolupracovníky, od kterých jsem se mohl učit. V pozdějším věku jsem rád spolupracoval s mladými lidmi, kteří měli znalosti nových technologií a přinášeli do týmu nové nápady a myšlenky. Kvůli zajímavé práci jsem 14 let pracoval v Praze. Domů jsem jezdil jen na víkendy. Dobré bylo, že manželka později přišla pracovat do Prahy též a posledních 10 let před důchodem jsem prožíval nejlepší období svého profesního i osobního života.

Máte Facebook, Instagram nebo jinou sociální síť?
Facebookový profil mám, ale jen kvůli sledování dění v obci. Jedinou zajímavou sociální sítí pro mě byl LinkedIn, ale tam jsem profil zrušil po odchodu do důchodu. Posledních 12 let v zaměstnání jsem pracoval jako projektový manažer ve velké mezinárodní firmě. Měl jsem možnost pracovat na projektech v Evropě i zámoří. Pracoval jsem se stovkami lidí z různých kultur i regionů světa. Pracoval jsem denně 10 až 12 hodin, takže večer už jsem neměl ani sílu, ani chuť a čas si s někým povídat na síti. Je to pro mě v podstatě ztráta času, člověk si ho musí hlídat. Pokud chci s někým konkrétně něco řešit či si povídat, e-mail a telefon mi stačí.

  • Nejčtenější

Policisté v Krušných horách pátrali po patnáctileté dívce, našli ji mrtvou

1. května 2024  22:39,  aktualizováno  2.5 11:52

Policisté v Krušných horách od středečního večera pátrali po patnáctileté dívce z Ústí nad Labem,...

Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži

3. května 2024  8:31,  aktualizováno  17:16

Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejsem vítán, stáhnu se! Agateljan opouští hokejové Ústí, zbyly jen dluhy

29. dubna 2024  20:54,  aktualizováno  21:35

Pět měsíců a dost! Arménec Mikael Agateljan vycouvá z ústeckého hokeje, zatíženého dluhy....

Kozel potvrdil spekulace: Ano, končím, nedělalo se mi v tom příjemně

5. května 2024  18:28

Dotazy už se vyčerpaly, ale trenér libereckých fotbalistů Luboš Kozel si vzal na tiskové konferenci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chomutov je zpátky v první lize. Postup si užiju jako titul, zářil kapitán Hübl

29. dubna 2024  21:23

Nasadili si kšiltovky s nápisem „Už jsme zase prvoligový“ a nemohli se nabažit poháru, který tvořil...

Fila: gól číslo 10 před Trpišovským a Tvrdíkem. Jde do přípravy, oznámil kouč

6. května 2024  17:15

Jubilejní desátý gól sezony nemohl fotbalista Daniel Fila načasovat lépe. Kariérní milník slavil...

Pryč s ošuntělostí. Žatec se chystá vylepšit okolí historických hradeb

6. května 2024  15:31

Žatec po letech plánů podle všeho konečně vylepší okolí historických městských hradeb. Mají tu...

Město zachránilo synagogu, interiér vznikal podle jediné dochované fotky

6. května 2024  10:50

Desítky let ji nikdo neudržoval. Synagoze z první poloviny 18. století v Budyni nad Ohří na...

Teplice - Liberec 2:0, dvěma krásnými góly rozhodli Fila s Havelkou

5. května 2024  14:35,  aktualizováno  20:38

Po úvodním semifinále skupiny o Evropu mají k postupu blíže tepličtí fotbalisté, kteří doma...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....

Ukradené auto s AirTagem si našel, ale od policie dostal vynadáno

Vyjít ráno před dům a nenajít tam svůj vůz je noční můrou každého majitele. Do takové nezáviděníhodné situace se dostal...