„Mám za to, že panu Š. přísluší nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestným stíháním a vazbou,“ sdělil mužův právní zástupce Vlastimil Tauber.
Právě kvůli odškodnění se advokát nechtěl vyjádřit ani k tomu, že byl jeho klient jako nevinný skoro rok a půl ve vazbě. „Postup orgánů činných v trestním řízení nechci komentovat s ohledem na předpokládané řízení o náhradě škody a nemajetkové újmy,“ podotkl.
Žádost o odškodnění musí Jaroslav Š. podat na ministerstvo spravedlnosti, kvůli zákonným lhůtám to musí stihnout do července. Ministerstvo má pak šest měsíců, aby žádost vyřídilo. V databázi odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti ani v rejstříku soudních sporů však zatím tato žádost nefiguruje.
„Pokud mu ministerstvo nevyhoví či nebude reagovat, musí se dotyčný obrátit k soudu s civilní žalobou na český stát,“ řekl oslovený advokát Narcis Tomášek.
Za nehty oběti byla DNA skutečného pachatele
Vražda se stala v únoru 2013 v paneláku na ústeckém sídlišti Dobětice, kde pachatel ubodal čtyřiašedesátiletého muže. Podle žalobce seniorovi zasadil víc než dvě desítky bodných ran, po vraždě ucpal digestoř, pustil plyn a ke sporáku položil zapnutou elektrickou mikropájku. Chtěl tím vyhodit dům do vzduchu, aby zahladil stopy, což se mu ale nepodařilo.
Jaroslav Š. doplatil nejspíš na to, že byl partnerem seniorovy dcery. Policie v bytě našla jeho pachové stopy či otisk nohy v krvi odpovídající jeho velikosti. V červenci 2013 Jaroslava Š. z vraždy obvinila, ve vazbě byl až do prosince 2014.
Právě loni v prosinci totiž policie zpětným porovnáním DNA nalezené za nehty oběti se vzorky v celostátní databázi kriminalistického ústavu zatkla skutečného pachatele, jednačtyřicetiletého muže. „Pod tíhou předložených důkazů se k vraždě přiznal,“ uvedla policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.
Státní zástupkyně tak letos v lednu stíhání Jaroslava Š. zastavila, nového pachatele před týdnem obžalovala. Soud začne v průběhu jara, obžalovanému hrozí za vraždu a obecné ohrožení více než 20 let vězení.
Žalobkyně: Satisfakcí bylo okamžité propuštění z vazby
Žalobkyně Hana Řeháková, která kauzu dozorovala, nepovažuje postup policie, svůj ani soudu za chybný. „Vůči prvotnímu pachateli svědčily vedle nepřímých důkazů mimo jiné i jím uváděné nepravdivé údaje k prověření alibi a pozdější odmítání vypovídat,“ uvedla. Poznamenala, že kriminalisté podle ní postupovali maximálně pečlivě.
Na automatickou omluvu nebo symbolické gesto by tak Jaroslav Š. nejspíš čekal marně.
„Určitým způsobem bylo satisfakcí jeho okamžité propuštění z vazby, tedy nevyčkávání provádění dalších důkazů, i zhodnocení celé situace v usnesení o zastavení jeho trestního stíhání. Hodnotím-li věc po stránce právní, nemohou orgány činné v trestním řízení učinit ze zákona nějaké ‚vstřícné‘ gesto. Nedokážu si vybavit, že by o tom pojednával či na to myslel trestní řád či jiné trestně právní předpisy. Můj osobní názor za tohoto stavu je vedlejší,“ poznamenala Řeháková.
U soudu měla případ na starosti Jana Kurešová, která ho krátce před rozsudkem vrátila policii k došetření. Sama ale Jaroslavu Š. několikrát prodloužila pobyt ve vazbě.
„I já jsem shledala trestní stíhání důvodným,“ řekla soudkyně. Dodala, že její rozhodnutí o vazbě potvrdil i Vrchní soud v Praze.
Jednalo se o komplikovanou věc, říká soudkyně
Podle soudkyně nasvědčoval možné vině Jaroslava Š. i obsah jeho zajištěných SMS zpráv či výpovědi svědků. Kurešová však připouští, že kauza byla nejednoznačná.
„Jednalo se o komplikovanou věc, kde nebyly přímé důkazy, a nebylo zcela jasné, že je pachatelem. Proto také řízení před soudem bylo odročováno a byly doplňovány důkazy,“ řekla soudkyně.
Jaroslav Š. vinu vždy odmítal. „Pokud moje bývalá partnerka tvrdí, že jsem to udělal z pomsty, není to pravda,“ řekl u soudu.
K obratu ve své kauze nyní mlčí. „Po celou dobu stíhání se pan Š. zdržel mediální prezentace. Za klienta tedy nemohu nic komentovat,“ uvedl jeho advokát Tauber.
