Jak informovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, její odborníci se na výzkumu podíleli spolu s Mezinárodním centrem klinického výzkumu (ICRC) v Brně, Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR a firmou Cardion.
Pomocí elektrod na hrudníku elektrokardiogram snímá elektrické impulzy, které způsobují koordinované stahy srdečních síní a komor a umožňují srdci vhánět krev do těla. Přístroj pak snímá časový záznam těchto EKG křivek, které umožňují lékaři činnost srdce vyhodnotit.
S pacientem jako s pizzou. V IKEM se inspirovali softwarem na rozvoz jídla |
Klasické EKG pracuje na frekvencích přibližně do 150 herzů. „My jsme u běžného EKG měření začali sledovat vyšší frekvence, zejména v oblasti 150 až 1000 herzů, a jejich chování mezi jednotlivými elektrodami na hrudníku,“ vysvětlil vedoucí centra biomedicínského inženýrství ICRC Pavel Leinveber.
U zdravého srdce pracují obě komory současně, tedy synchronně. U nemocného, například po rozsáhlém infarktu, může podle odborníků docházet k takzvané komorové dyssynchronii, kdy se jedna komora nebo její část aktivuje se zpožděním. „Srdce tak nepumpuje krev efektivně, snižuje se jeho výkon, což působí pacientům nemalé zdravotní obtíže,“ uvedli autoři projektu v tiskové zprávě.
Poruchy elektrického vedení v srdci se léčí pomocí různých druhů kardiostimulátorů. Volba vhodné techniky a správnost jejího provedení jsou důležité faktory pro efektivní funkci srdce, jelikož nevhodně zvolená kardiostimulace může vyvolat dyssynchronii srdečních komor.
Nová metoda lékařům slibuje snadné použití. Využívá totiž běžné EKG elektrody a jejich standardní klinické rozložení na hrudníku pacienta. Vysokofrekvenční elektrokardiogram (UHF-ECG) tak umožňuje lékařům přesnější diagnostiku včetně zpoždění komor, a tím i lepší možnost výběru vhodné stimulační techniky nebo kontrolu funkce srdce přímo při zavádění přístroje.
„Pro pacienty je vyšetření neinvazivní, s výsledky, které jsou dostupné v řádu několika minut. Lékaři poskytuje zcela unikátní informaci, která by mohla pomoct optimalizovat operační postupy a nastavení kardiostimulátorů v klinické praxi,“ uvedl Karol Čurila z Kardiocentra 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Pacienti s optimálně zavedeným a nastaveným kardiostimulátorem zůstávají tak déle fyzicky aktivní.
Měla jsem čtyři infarkty, říká mladá kardioložka. Ze smutku se vypisuje básněmi |
Díky druhému americkému patentu, který čeští vědci na přístroj získali, nemůže podle Pavla Juráka z Ústavu přístrojové techniky AV ČR nikdo po dobu platnosti patentu přístroj vyrábět nebo prodávat bez souhlasu jeho autorů nebo podílu na zisku. O další patenty je požádáno i v Evropské unii.
Experimentálně přístroj používá 11 nemocnic v Evropě, mezi nimi Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Dalším cílem start-upu VDI Technologies, který loni za tímto účelem vznikl, je zajistit certifikaci přístroje jako zdravotnického prostředku a jeho uvedení na trh. Díky tomu bude možné tuto technologii rozšířit do každodenní lékařské praxe.
