Na tiskovou konferenci do kodaňského Bella Centra přišel po boku Sylvana Adamse. Izraelského obchodníka a majitele Israel Premier Tech.
„To jemu vděčím za to, že tady ještě jsem,“ usmál se Chris Froome.
Sedmatřicetiletý dinosaurus mezi cyklisty. Legenda, která se jednoduše odmítá vzdát. Po pádu, který by většině lidem ukončil sportovní kariéru, se on naopak zabejčil ještě víc ve snaze ukázat všem, že to stále jde.
Tato Tour je jen dalším bodem na jeho úchvatné cestě.
„Víte, vyhráli jsme etapy na Giru i Vueltě, ale na Tour žádnou. Když se mě někdo zeptá, jaký je hlavní cíl našeho týmu, je to právě tohle. Vyhrát pro Izrael první etapu na Tour. A Chris nám k tomu pomůže,“ má jasno Adams.
Tak jste to slyšel Chrisi, prý můžete vyhrát etapu.
(Usměje se). Rozhodně v to doufám. Ale momentálně opravdu nevím, jak na tom jsem, i když jsem tréninku dával sto procent. Dělám všechno, co můžu, abych týmu pomohl a když z toho bude šance na etapové vítězství, rozhodně se po něm vrhnu a nenechám ho ležet někde na cestě.
Jaké vlastně byly vaše poslední týdny? Na konci května jste 11. místem na Classic Alpes-Maritimes zajel nejlepší výsledek od děsivého pádu. Pak jste ale odstoupil z Dauphiné.
Na Dauphiné mě trochu přepadla nemoc, ale jinak jde všechno správným směrem. Teď jsem neměl šanci otestovat se v závodě, o to víc se na start těším. Doufám, že přijdou nějaké příležitosti a uvidíme, kam až mě nohy dovezou.
Tour 2022Vše o závodě |
V jaké roli do Tour vstupujete? Máte volnou ruku? Nebo budete k ruce Jakobovi Fuglsangovi s Michaelem Woodsem?
Budu to brát den za dnem, protože nikdo teď neví, jaká je moje forma. Podle čísel z tréninku to vypadá dobře, ale nevím, jak na tom budu ve vysokých horách, až to bude první test. Pak vám na tu otázku budu moct odpovědět lépe.
Jste na startu své desáté Tour. Přepadá vás trochu nostalgie?
A víte, že trochu jo? Hlavně včera mě to docela dostalo. Ranní brífink byl ještě v pohodě, vím, jak to všechno funguje, na to jsem byl připravený. A u týmové prezentace jsem si taky myslel, že už to bude podesáté, tak co? Ale bylo to jiné, klobouk dolů před kodaňskými fanoušky, celý večer jsem pak o prezentaci přemýšlel. Každá Tour je unikátní, píše vlastní příběh a je privilegium pro mě tady zase být po tom všem, čím jsem si prošel.
Když jste loni dojel až do Paříže, bylo to jedno z největších vítězství, jaká jste zažil?
Jasně, už jen to, že jsem se vrátil do pelotonu ze stavu, ve kterém jsem před třemi roky byl, je obrovský úspěch. Nevím, jestli největší, pár věcí jsem vyhrál (smích). Další úspěch je pro mě to, že posledních pár měsíců se poprvé cítím bez jakýchkoliv potíží. Nic mě nedrží zpátky, nic mě nebolí. Překonal jsem docela dost překážek.
Kdysi jste řekl, že si sám sebe ve 40 letech představujete jako profesionálního cyklistu. Platí to pořád?
Stoprocentně. Nemám vůbec v plánu končit, zvlášť, když vidím progres, který teď zažívám. To mi dává spoustu naděje, že to pro mě ještě nemusí končit. Žádná data neukazují, že bych se výkonnostně zastavil a když vidím, že můžu pořád stoupat, nevidím důvod končit.
Na letošní Tour na vás v páté etapě čekají kostky. Naposledy se po pavé v páté etapě jelo v roce 2014, vy jste ji nedokončil.
To byl den, na který bych rád zapomněl (smích). Už před etapou jsem měl zlomené zápěstí na levé ruce. K tomu celý den pršelo, byla zima, vážně škaredé počasí a já ještě, než jsme vjeli na kostky, spadl znovu, dokonce dvakrát, takže jsem si zlomil ještě pravou ruku. Na kostky jsem tehdy ani nedojel. I proto se kostek nebojím. Od té doby jsem jim čelil mockrát, vlastně mě docela baví. Myslím, že to bude zábavná etapa.
Jinak jste s prvním – pokaždé velmi nervózním týdnem – problém na Tour nikdy neměl. Máte na něj nějaký recept?
To nemám. Všichni totiž do té doby, než vjedeme do hor, bojují o pozici, rvou se na silnici. V pelotonu je strašně moc tenze a když se k tomu přidá ještě boční vítr nebo kostky, napětí se ještě zvýší. Když už se rozhodnete jet na celkové pořadí, je to vážně těžká práce. Ale když to prolomíte a den za dnem v pořadí zůstáváte, je to skvělý pocit. Zvlášť, když kolem sebe máte skvělou kupu lidí, pak je to i o dost lehčí. Ale klíč k prvnímu týdnu na Tour ani já nemám.
