Primož Roglič (v červeném) projíždí cílem před Adamem Yatesem.

Primož Roglič (v červeném) projíždí cílem před Adamem Yatesem. | foto: AP

Pan uvolněný. Roglič je znovu v červené a říká: Zatím jde vše podle plánu

  • 5
Jindy při závodech vypadá možná až příliš soustředěně. Úsměvy? Těmi šetří. Na letošní Vueltě však Primož Roglič působí odlišně. Už před startem španělské Grand Tour byl nezvykle uvolněný a dobrá nálada ho neopustila ani po šesté etapě.

Když se po jejím konci opětovně převlékal do červeného dresu, smál se od ucha k uchu. A úsměv ho neopouštěl, ani když poté usedl na židli na tiskové konferenci.

„Jsou to příjemné starosti,“ rozpovídal se jezdec Jumbo-Visma. „Je vždycky hezké mít červený dres. Obzvlášť tedy po konci závodu. Teď jsem ale hlavně superšťastný, že jsme zvládli tuto etapu.“

Zpravodajství

Ze šesté etapy Vuelty

Roglič se do celkového vedení dostal už po prvním dějství, kdy ovládl časovku. Poté tvrdil, že není jeho cílem zůstat v něm nepřetržitě až do cíle v Santiagu de Compostela.

„Pokud se objeví možnost, že by ho dočasně mohl převzít jiný vhodný jezdec, nebudeme proti,“ líčil 31letý Slovinec tehdy. „Naším záměrem je mít dres lídra ve správný den, tedy večer po poslední etapě.“

Svá slova potvrdil a po třetím dějství dopřál užít si červené barvy Reinu Taaramaëmu, který je poté vinou pádu v pátém dílu přenechal Kennymu Elissondovi.

Slovinec tehdy dění závodu sledoval spíše zpovzdálí. „Hlavně nechceme ztratit,“ opakoval a raději si hlídal kola svých největších konkurentů. Tak aby mu v rovinatých etapách na větru neujeli.

Že by však dlouho vydržel čekat a místo útoků se jen vezl?

Ne, to není jeho styl.

Primož Roglič v jedné ze svých oblíbených barev. Červené pro lídra Vuelty.

A proto když se v šesté etapě naskytla možnost najet několik sekund na své soupeře, neváhal a udělal to, co je mu vlastní.

Tři sta metrů před cílem na vrcholu bezmála dvoukilometrového stoupání s průměrem 9,4 procent se zvedl ze sedla a zaútočil. Rychle odpáral pronásledovatele z řad dalších favoritů, a dokonce se dotahoval i na Magnuse Corta, posledního přeživšího z denního úniku.

„Měl jsem dobré nohy, tak jsem se, řekněme, pustil do menšího sprintu,“ usmál se Roglič.

Podobným způsobem v březnu na závodě Paříž-Nice udolal Gina Mädera, kterého po celodenní práci v úniku předjel v posledních desítkách metrů. Ten poté líčil: „Roglič letěl jako letadlo.“

I tentokrát Slovinec letěl.

Ne však dost rychle.

Cort měl stále náskok několika metrů. Roglič viděl, že ho nepřekoná, a proto se těsně před páskou místo závěrečného náporu jen ohlédl za sebe a spokojil se s druhým místem.

„Magnus měl tentokrát supersilný den a zasloužil si vyhrát,“ povídal. „Ale já jsem se svým výkonem spokojený. Mým cílem bylo vyhnout se potížím a poté to případně zkusit v závěrečném stoupání.“

Vuelta 2021

vše o závodě

Už během něj věděl, že si když ne pro vítězství jede pro červený dres. Droboučký lídr Elissonde se totiž už před finálním výšlapem trápil na větru a jen co se silnice zvedla, ocitl se znovu za hlavní skupinou.

Do cíle jezdec stáje Trek-Segafredo dorazil až jako čtyřiatřicátý s mankem 4:31 minuty. Přesto nesmutnil. 

„Kdybych byl divák, tak si tu etapu někde na pohovce užiju. Takhle ne. Ale nelituju toho. Bylo hezké jet v červené, ale dres lídra nebyl můj cíl. Tím je jezdit útočně a vyhrát etapu, což stále platí,“ vyprávěl Elissonde.

Za Rogličem se v celkové klasifikaci nachází tříčlenná letka Movistaru. Druhý Enric Mas ztrácí pětadvacet sekund, třetí Miguel Ángel López šestatřicet a čtvrtý Alejandro Valverde jedenačtyřicet. 

Pátý Egan Bernal z Ineosu má manko rovněž 41 sekund.

Do konce závodu stále zbývá patnáct etap. Nabízí se proto otázka, jestli Roglič nebude chtít znovu červený dres někomu propůjčit, aby nemusel se svým týmem dirigovat peloton a plýtvat silami.

Jestli k tomu dojde, však zatím nevěděl. „Jdeme den po dni, takže zatím neznám další plány,“ líčil. „Ale je jasné, že musíme závodit tak, abychom si to co nejvíce ulehčili a abychom měli červený dres v držení během posledního týdnu a hlavně na konci Vuelty.“

Na tom se nic nemění. Ve Španělsku v minulých ročnících dvakrát po sobě oslavil titul a i tentokrát má ty nejvyšší ambice. „A zatím si myslím, že pro to děláme všechno tak, jak máme. Ale cíl je samozřejmě daleko, vždyť jsme teprve začali,“ dodává.

Už páteční sedmá etapa by mohla o mnohém napovědět. Na programu je totiž první ryzí horská zkouška, na které budou cyklisté během 152 kilometrů zdolávat šest vrchařských prémií včetně jedničkového výjezdu do cíle na Balcón de Alicante.

A Roglič před ním říká: „Bude to další velký boj. Je to náročná etapa, náročná na kontrolování. Ale věřím, že to já i můj tým zvládneme.“

A on bude moci vytrvat v dobré náladě.