Několik minulých sezon se florbalisté FBC Česká Lípa mocně, ale marně snažili o vytoužený posun z první ligy do nejvyšší soutěže. Do play-off kráčeli obvykle z elitních příček tabulky, ale ten poslední krůček nezvládali.
Postupovou radost si užili až tuto sobotu, a to pod vedením ženy! Zkušená florbalová odbornice Lenka Bartošová dovedla hned po ročním angažmá českolipskou mužskou družinu k barážovému triumfu nad Kladnem 3:1 na zápasy a oslavy historického úspěchu mohly vypuknout.
„Pokud jde o mě, tak jsem si to samozřejmě moc užila, i když asi jinak než kluci, kteří propařili tři dny v kuse... Osobně tento velký úspěch beru jako zadostiučinění v mojí trenérské práci. A pro českolipský klub je to neskutečná věc, opravdu si to všichni zaslouží za tu celoroční práci. Dali tomu maximum, jaké tomu mohli dát a moc jim to všem přeju,“ tvrdí 37letá trenérka českolipských florbalistů Lenka Bartošová, šestinásobná česká mistryně a dlouholetá reprezentantka.
Jak se vlastně stalo, že jste se stala trenérkou florbalistů České Lípy v první lize?
Vloni v dubnu jsem ukončila trenérské extraligové angažmá v Liberci, z ženského florbalu už jsem byla docela unavená a řekla jsem si, že po dvaceti letech už je čas skončit a začít se věnovat sama sobě.
Jak se to tedy ve vás zlomilo?
Asi po čtrnácti dnech po tom se mi ozval manažer a hráč České Lípy Štěpán Slaný s tím, že shání trenéra k chlapům.
Co vy na to?
Že si spíš potřebuju odpočinout než zase trénovat a ještě k tomu chlapy, i když s tím už jsem měla tříletou zkušenost z Jablonce. Nakonec jsme se dohodli, ať se mi když tak ozve za dva týdny. On se ozval a už to jelo.
Jak?
Dvakrát jsme se sešli, řekli jsme si nějaká pravidla s tím, že zkusím letní přípravu a uvidíme, jestli mě ti chlapi vůbec vezmou jako trenérku-ženskou. A ono to nějakým způsobem fungovat začalo.
Florbalisté České Lípy dlouho předtím usilovali o postup do superligy, byl stejný cíl v klubu i po vašem angažování?
Štěpán mi prostě řekl, že tu superligu chce! Já jsem reagovala, že to je sice hezké, ale že k tomu potřebuju nějaký kádr. V květnu totiž skončily tři českolipské opory a já najednou měla v týmu jen jedenáct kluků, z toho čtyři nováčky z juniorky. Moc jsem tomu nevěřila, ale pak se povedlo získat před sezonou i v jejím průběhu nějaké kvalitní posily. Dávalo se to za pochodu dohromady, naštěstí se to všechno herně i kvalitativním růstem některých kluků zhruba v lednu nějak zlomilo k lepšímu a začalo to fungovat tak, jak jsme si představovali. Na start play-off jsme se pak připravili super a vyšlo to. Bohužel souboj o přímý postup se nám vyloženě nepovedl, Znojmo bylo o hodně lepší, zaslouženě nás porazilo a my šli do baráže.
V ní vás čekal nejhorší tým superligy Kladno...
...na které si kluci hodně věřili, výborně se na něj narozdíl od Znojma nahecovali a urvali jsme to. Navíc nám v té baráži pomohly zkušené posily, které jsme do ní měli šanci získat, a díky kterým jsme pak měli širší kádr. To bylo důležité.
K postupu Lípy pomohl i fakt, že se superliga rozšiřuje na čtrnáct týmů. Vy jste do ní postoupili jako třetí nejlepší celek první ligy, věříte, že tým může mezi elitou obstát?
Hlavně bude záležet na tom, jak se k tomu postaví kluci v mužstvu. Když si opravdu řeknou, že budou chtít tu superligu udržet a bojovat o nějaké to osmé desáté místo a ne si ji jenom zahrát, tak na to mít šanci budou, když máknou. Samozřejmě by ještě pomohlo, kdyby vedení klubu chtělo získat třeba dva zkušenější hráče, i když to chtějí stavět spíš na svých českolipských florbalistech.
Trénovala jste ženy i muže, v čem je hlavní rozdíl?
Hlavně je to velký rozdíl. U ženských opravdu potřebujete být spíš psychologem než trenérem, protože na každou zabírá úplně něco jiného. Chlapům většinou stačí někdy důrazně říct, co po nich chcete, a i když chviličku váhají, tak to nakonec udělají.
