Příští sobotu odstartuje v Ptačím hnízdě, srdci pekingské olympiády 2008, vrchol sezony, na který česká výprava míří s 25 závodníky a také s velkými očekáváními.
Z Moskvy 2013 Češi přivezli dvě zlata a bronz a trenér Dvořák ve středu před odletem výpravy napůl skromně, napůl odhodlaně říkal: „Tým má sílu, osm závodníků je v první světové osmičce, takže na moskevský šampionát můžeme navázat.“
Třemi medailemi?
Vsadili jsme se s Carlem Capalbem, šéfem Pražského maratonu, o večeři. Já na horentní počet, on ještě o jednu medaili víc. Kolik to je, neřeknu, až po šampionátu. Nechci nic zakřiknout.
Tak jinak – co byste si přál?
Aby přípravný kemp proběhl v pořádku, v klidu a za rozumného počasí. Koukal jsem, že rozptylové podmínky v Pekingu jsou už lepší.
A rosný bod?
Ten jsem nezjišťoval, ale já se rosím, i když je dvacet stupňů. Jedeme jako předvoj, dva dny budu lítat, zařizovat, zjišťovat...
Kluk pro všechno?
Asi tak. Podržtaška je dost hnusné slovo, ale občas si tak připadám.
A jaké další role šéftrenér mívá? Jste motivátor?
Snad jo.
Při hecování býváte slyšet dost. Jak dlouho po takovém šampionátu léčíte hlasivky?
Zoceluju se. Letos v Heraklionu (ME družstev), na Evropě do 22 let i z juniorů mám natrénováno. Ale tady zvážím, jestli to není plýtvání energií.
Ono překřičet 90 tisíc lidí...
Jenže já si umím najít ten správný moment.
Další funkce – rádce?
Jsem s to pomoci, a nejen na stadionu. Nějaké závody jsem sám absolvoval a ještě si pamatuju, co se může přihodit.
Co to je?
Když mi někdo řekne, že chce hned po příletu na stadion, tak mu to budu vymlouvat. Každý organismus je jiný, ale vystoupit z letadla a jít se hned sešlehat na trénink není vhodné. Sám jsem takovou chybu párkrát udělal.
Jste psycholog? Vrba?
Asi jo. Umím naslouchat. Sám jsem byl v tomto směru poměrně odolný, nějaké fígle jsem se naučil, dokážu poradit. Spíš životní zkušeností, než že bych byl přímo kovaný psycholog.
Do toho jste funkcionář, což bývá dlouhé a nezáživné. Absolvujete sám všechny porady?
Tady na šampionátu budou podmínky se bavit s trenéry a závodníky o podzimní přípravě, celé příští sezoně, která bude kvůli Riu dramatická. Takže to není dovolená, jak si někteří představují: Ty se máš, ty jedeš na tři týdny do Pekingu.
Pomůžou rady desetibojaře, experta na všechny disciplíny?
To ne, do toho já se netlačím. Když mě někdo, třeba Sláva Patera (trenér tyčkařů) požádá o natáčení na video při kvalifikaci, tak... No vlastně uvidím, jestli zrovna jemu pomůžu, protože na sraz přišel o 20 minut později. Ale já jsem spíš taková podpora, nikam se necpu. Vesměs všichni závodníci budou mít své trenéry, a především na ně se budou spoléhat.
Právě! Vesměs všichni závodníci...
Bára Špotáková trenéra nemá, nicméně byla vyslyšena její prosba a bude mít k ruce šéfku sekce vrhačů Věru Cechlovou coby svoji partnerku, mentorku.
Když to tak všechno vyprávíte, vychází z toho, že nakonec bylo jednodušší oddřít si ty dva dny v desetiboji.
Rozhodně! Když jsem na šampionátu závodil, o nic jiného jsem se nemusel starat. Ale protože atletiku mám rád, spoustu času jsem trávil na stadionu, jak před svým závodem, tak po něm. Teď si ty závody jako fanda tolik neužiju. Na druhou stranu zase nemáme takový tým jako Spojené státy, které mají závodníka v každé disciplíně, takže jsou dny, které budeme mít trošku řidší, a bude čas dívat se na atletiku, pozorovat dění na rozcvičovacím stadionu. To mě vždycky bralo, odmalička mě bavilo dívat se, jak to dělají jiní. To je mnohdy inspirativní, i když už to dnes dělají všichni.
"Umím naslouchat, dokážu poradit. Spíš životní zkušenosti, než že bych byl přímo kovaný psycholog." Tomáš Dvořák, šéftrenér |
Poslední role, která by na trenéra mohla a měla pasovat – prognostik.
Ne že by tabulky byly mým životem, ale díky této práci v nich ležím, sleduju, jak se co kde hýbe a jak se vyvíjí výkonnost jiných závodníků. Ale šampionát je něco jiného, tam vítězí, medaile a finálové účasti získává ten, kdo je fyzicky, psychicky, povšechně připraven a srovná se s klimatem, s časovým posunem.
Je atletika sportem překvapení?
Ne že by se neděla velká překvapení a zázraky, to se může stát. Ale závodníci, kteří se dostanou na mistrovství světa, mají své kvality. Věřím, že se všem našim zadaří, že právě na šampionátu předvedou to nejlepší, co předvést můžou.
Třeba oba obhájci?
Zuzka Hejnová vypadá skvěle. Víťa Veselý stabilizoval výkonnost, zatímco jeho kolegové, kteří třeba hodili dál, to mají pořád nahoru dolů. Zajímavá bude soutěž oštěpařek, protože Bára stoupá výkonnostně a její psychická pohoda jakbysmet. Uvidíme, co předvede Anežka Drahotová v chůzi... Já věřím, že to bude pěkný šampionát a i v českých barvách zajímavý.
