S výškou 2 178 metrů bude Colle delle Finestre nejvyšším bodem letošního ročníku a místem, kde se udělí Cima Coppi, cena pro nejlepšího muže na nejvyšším vrcholu Gira. „Ta etapa se mi líbí nejvíc, protože v těchto místech hodně trénuju,“ liboval si Ital Aru a vítězné tažení z páteční etapu mu dávalo naději na naplnění snů.
Brutální kopec v Piemontu objevil tehdejší direktor Gira Zomegnan a pokaždé etapu naplánoval s cílem v Sestriere. Poprvé, před deseti lety, si tam pro slávu jel Ital Di Luca, o šest let později byl nejlepší Bělorus Kirijenka, dnešní kolega Leopolda Königa ve Sky.
Cesta k vrcholu evokuje návrat do cyklistické prehistorie - zatímco deset úvodních kilometrů kopce nese nálepku standardní, jeho finále tvoří kouzlo kopce, lákadlo fandů a postrach cyklistů. Posledních osm kilometrů vede po štěrkové cestě.
„Když jsem byl mladý, dělal jsem i cyklokros a s takovými podmínkami nemám problém,“ těšil se Aru.
Finestre má průměrný sklon 9 procent a právem si nárokuje nálepku nejtěžšího stoupání tohoto ročníku. „Kopec začíná na úzké, poměrně prudké lesní cestě a následně přejde v štěrkovou cestu, která je ale docela uježděná a přece jen mírnější než předchozí pasáž,“ popisoval Roman Kreuziger, který prašnou epopej okusil před čtyřmi lety.
Profil 20. etapy cyklistického Gira s nejvyšším vrcholem ročníku - Colle delle Finestre
Jakkoliv nebezpečně s ohledem na mechanické trable se Finestre může jevit, v minulosti spíš rozhodovala jeho opačná strana, sjezd do údolí pod Sestriere. „Po průjezdu vrcholem přijde nezapomenutelný zážitek - fantastický sjezd. Ten jsem si tehdy užil,“ tvrdil závodník Tinkoff-Saxo.
Kreuzigera tehdy cestou k vrcholu utrhli, on však ďábelskou sólovou stíhací jízdou zlikvidoval 50sekundové manko za skupinou s Contadorem a dalšími favority a hájil trikot nejlepšího mladíka před dotěrným Kruijswijkem. „Finestre musíte brát jako celek, stoupání + sjezd. Pro diváka úžasný zážitek, pro nás závodníky až tak ne.“
Sjezd byl scénou velkého návratu také v roce 2005. Když růžový Savoldelli vjížděl do svahů Finestre, vedl Giro o 2:09 minuty před Simonim, Venezuelan Rujano byl o dalších 50 sekund zpět. O hodinu později byla Italova mise v nebezpečí - Simoni už se virtuálně oblékal do růžové a to všechny čekalo ještě jednou Sestriere.
Jenže Savoldelli tenkrát zase jednou potvrdil, proč mu říkali Il Falco - Sokol. Snad nejlepší sjezdař své generace zběsilou jízdou střemhlav dolů zlikvidoval veškeré nebezpečí a do Milána k posledním etapě letěl s mečbolem. Těsně pak vyhrál Giro před Simonim a o málem tragickém dni v horách řekl: „Tehdy jsem zestárl snad o deset let.“
