Čeští házenkáři se již připravují v Niši, městě na jihu Srbska. "Jsme tam už jako doma," popisuje s úsměvem Štochl: "Víme, kde budeme hrát, že je hala pěkná, kvalitní a dobře osvětlená, že by v ní nemělo být příliš velké vedro. Jen jsme tam ale zatím nikdy nebyli moc úspěšní."
Bilance týmu z Niše totiž zní: dvě porážky v barážích o světový šampionát plus nepovedená základní skupina na Euru 2012. Shrnuto - pět duelů, jediná výhra. Aby měl tým reálné šance na postup před odvetou, kterou 14. června hostí Brno, potřebuje přinejhorším prohrát těsným rozdílem. Štochl však raději myslí na výhru.
Sezona v klubu byla dlouhá, máte ještě síly do posledních dvou duelů?
Pro mě osobně je reprezentace motivace sama o sobě, mám to jednoduché. Hlava po konci v klubu částečně povolí, ale měli jsme 14 dní na to, abychom zase našli chuť. Když hrajete o postup na MS, považuju motivaci za samozřejmou.
Myslel jsme spíš na stav potlučeného těla, i když u brankářů je to asi malinko lepší než u hráčů do pole...
Všichni jsme unavení, ale to je i soupeř. Jsme natolik trénovaní, že dva zápasy navíc zvládneme. Já naopak vidím problém spíš v hlavě, která musí to unavené tělo přinutit, aby se ještě dvakrát vybudilo ke kvalitnímu výkonu.
Proti Srbům to bude třeba. Jak na hodně protivníka s řadou hvězd?
Řekněme si to upřímně: kádr mají silnější, jsou favorit. Se srbským hráčským potenciálem se rovnat nemůžeme. Základem bude hrát bez zbytečných chyb. Pokud jakémukoli mužstvu této kvality dáte byť jen 10 minut, když krátce polevíte v koncentraci, rozhodne to. Jak vypadneme z tempa, už se do něj nevrátíme.
A kromě koncentrace a disciplíny?
Máme je dobře přečtené, spoustu hráčů známe z bundesligy, Ligy mistrů či jiných pohárů. Kvalitativně je soupeř o něco dál. V Česku to možná zní zprofanovaně, ale musíme hrát jako tým. Být jeden mančaft, to u nás funguje. Pak máme šanci.
Házenkářský brankář Petr Štochl v reprezentačním (vlevo) i klubovém dresu.
Máte pocit, že soudržnosti je v českém kádru před baráží dost?
Tréninky a nasazení mi přišly velmi dobré. Může to být i tím, že jsou v kádru mladí kluci, kteří přinesou úplně jiný drajv. Jsou natěšení, motivovaní, chtějí se ukázat. Sice je tam třeba víc chyb, ale atmosféra mezi mladými se mi moc líbila.
Dvojzápas začínáte venku, atmosféra v Niši bývá pekelná. Ustojíte ji?Nepochybuju o tom, že přijde plný dům - Srbové jsou stejně jako všechny týmy z bývalé Jugoslávie hodně nacionalisticky založení. Ale budeme na to připravení, jsme zvyklí. Možná by bylo horší tam hrát odvetu, kdy by šlo o všechno. Takhle je pořád v záloze druhý zápas u nás.
Ten jste měli "v záloze" i před čtyřmi lety, kdy jste v Niši prohráli o čtyři góly. Jenže výhra doma o tři branky Česko na šampionát nepustila...
První zápas bude o tom, jestli bude smysluplné vůbec hrát odvetu. Já myslím, že jo. Spekulace o tom, jestli je výhodnější začínat venku, jsou zajímavé, ale můžete dostat o deset, pak je domácí výhoda skoro k ničemu. Doufám, že taková situace nenastane. Že tam uhrajeme takový výsledek, abychom mohli jít za postupem.
To je pro vás co?
Což je pro mě samozřejmě výhra. Vyhrát chci pokaždé, i teď v Srbsku.
U týmu se loučí trenéři Haber s Hudečkem. Další motivace?
Každopádně. Trenéři tu s námi odvedli poctivou práci a bylo by fajn se jim odvděčit postupem na mistrovství světa.
Nebude to vlastně poslední šance nejen pro ně, ale i pro vás?
Je to dost pravděpodobné. Smlouvu mám v Berlíně do roku 2016, takže do olympiády v Riu (úsměv). Ale když budeme realisté, může se stát, že tohle může být moje poslední velká světová akce. Rád bych se na MS do Kataru podíval.
