Před halou, v níž nebylo volné místo. V souboji prvního s druhým, po němž Kiel přeskočil v tabulce multimilionáře z Hamburku a je kousek od titulu. V zápase, který se vymykal i poměrům v Německu, zemi milující házenou.
Lístek jako nedostatkové zboží
Už ráno se po proslulé hamburské třídě Reeperbahn procházeli fanoušci v černo-bílých pruhovaných dresech "zeber" z Kielu, ale to byla jen předehra. "Nechcete lístek?" ptají se nás hned dva lidi při cestě do haly. Překupníci na házené! Co zní v Česku jako protimluv, je v Hamburku pochopitelné.
Auta s nálepkami i vlaječkami, důchodci s klubovými šálami, v rádiu upoutávka co hodinu. "Zápas zápasů," psal místní tisk a vedle mě sedící chorvatská fotografka říká: "Tady by chtěl být každý."
Jestli přehání, tak jen trochu.
Na vysvětlenou: na severu Německa je házená fenomén. Kiel je pětinásobný úřadující mistr a boss nedalekého Hamburku Andreas Rudolph pumpuje do klubu desítky milionů, aby Kielu titul vzal.
V této fázi sezony házenkáři HSV konkurují i místním fotbalistům, třeba německý reprezentant se žlutým čírem Pascal Hens je součástí společensko-sportovní smetánky.
A očekávání umocňuje předzápasová show. Je skutečně vyprodáno – 13 296 míst a já ani v horním prstenci hamburské multifunkční hokejové haly nevidím jediné volné místo.
Pak se setmí, ve světle prskavek vybíhají hvězdy domácích a hala bouří: "Há – es – fau!". Lidé tleskají, dělají lomoz, všemožně podporují. "Němci umějí jít jedním směrem. Třeba na házené v Barceloně lidi nefandí tak jednotně," srovnává Jíchova dlouholetá přítelkyně a od léta manželka Hanka. Dá se pod to podepsat: když začne 13 tisíc lidí v tentýž moment tleskat (či pískat), neslyšíte vůbec nic.
A zápas? Báječný. V obou týmech jsou mistři světa, olympijští vítězové, nejlepší individuality házené. Patří mezi ně i dvoumetrový obr ze Starého Plzence Filip Jícha. Osmadvacetiletá hvězda Kielu sice zahodí první střelu i sedmičku a jde si otřít obličej na střídačku, ale pak je to z jeho strany paráda.
Jícha vyčnívá i v duelu roku
Gól, gól, gól, gól. Po rozpačitém úvodu čtyři trefy v řadě! Navíc Jícha jako celý tým Kielu výborně brání a v poločase drží vedení 15:14. "Už tehdy jsem si myslel, že nemůžeme prohrát. Hamburk musel, my jsme chtěli. Hráli jsme s větší lehkostí," říká po zápase.
Vítězný Kiel udivuje semknutostí a týmovým duchem, nejen Jícha je jako nejlepší střelec týmu (dal 8 gólů) hrdinou. V závěru skvěle chytá 41letý veterán s prošedivělými skráněmi Gentzel, sedmičky hází zraněný Srb Ilič – nemůže ani chodit, natož běhat, ale třikrát vykulhá z lavičky a třikrát dá.
Dvě kola před koncem Kiel ví, že když už nezaváhá, získá zlato v nejtěžší soutěži světa. "Jsme na zemi, samo se to neuhraje," burcuje Jícha už pár minut po zápase.
Teď má "pauzu" od bundesligy, o víkendu čeká Final Four Ligy mistrů. Tým bojovníků od Baltského moře tak může vyhrát prakticky vše, co se v házené dá. A český kanonýr Filip Jícha je jedním z hlavních důvodů.
Dnes slaví naše manželky, my si ještě počkáme
|