„Teplé? Proč teplé? Já umím jen studené,“ naoko protestuje. „No co, stejně je to jedno. Já totiž do té šestky budu.“ Loni Rejmana „obrala“. Za sedmé místo na světovém šampionátu od něj dostala přehrávač DVD.
O čtyři roky mladší Šárka si zatím dává skromnější cíle. Největší úspěch? Třetí místo v závodě Evropského poháru. Ve Světovém nastoupí podruhé v životě. „Mohla bych se akorát tak vsadit, že budu do šestého místa od konce,“ povídá.
Ovšem navždy v rodinném stínu stát nechce. „Pořád mi slibuje, že mě jednou porazí,“ říká Nikola.
Kdy? „Až se přestanu bát a budu skákat výš,“ věští Šárka. „Zatím jsem ještě takové malé trdlo. Prostě tele.“ Sedí spolu na pokoji ve Špindlerově Mlýně, v jednom kuse se chichotají.
Dávno si rozdělily, jak dobudou boulařský svět. Tady je plán: v Turíně 2006 bude na olympiádě zlatá Nikola. Ve Vancouveru 2010 se o vítězství porvou obě.
A v roce 2014? „Šárka vyhraje, já budu tahat kočárek,“ řehtá se starší ze sester.
Kdysi spolu sváděly doma polštářové bitvy a hádaly se, kdo utře prach. „Zato teď se vídáme tak málo, že jsme rády, když se sejdeme na svěťáku. A už vůbec se nehádáme,“ tvrdí Šárka.
Nikola byla letos na svazích Světového poháru čtvrtá i pátá, nejlépe za kariéru. Ale také se ocitla až u dna výsledkových listin.
„Je to sezona cik cak. Zkušební zima,“ hlásí.
Mezi boulemi se snaží prosmýknout podstatně rychleji než dřív, hraje vabank. „Když mi to vyjde, je z toho nádherná jízda.“ A když ne? „Netrefím se do odrazu a natluču si.“ Pak může skončit jako v Deer Valley, úplně poslední. Tehdy se jí zasekla lyže při skoku zvaném helikoptéra.
„Byla jsem jako padající tryskáč.“ V Americe navíc zapomněla i přednášky z antropometriky. „Musela jsem si je všechny znovu opsat,“ naříká studentka druhého ročníku pedagogické fakulty.
„Od minulé sezony Nikola hodně dospěla. V životě i na lyžích,“ říká trenér Radek Herot. „Zato já se teprve chystám vyzrát,“ dodává Šárka.
Na startu jí starší sestra řekne: „Hodně štěstí.“ Šibalsky se usměje: „Ještě mě Šárina neohrožuje. Tak jí přeju.“
