Autorka energeticky šetrných domů přednáší studentům brněnského Vysokého učení technického. Hana Urbášková navštívila řadu zahraničních konferencí, teoretické znalosti a doporučení pak využila pro návrh dřevostavby zasazené do prudkého severovýchodního svahu nad moravskou metropolí.
"Poloha naší parcely není pro pasivní dům ideální, ale správný architekt by měl z každého pozemku vytěžit maximum. I já jsem se snažila podélnou osu domu umístit na pozemku tak, aby jižní prosklená fasáda co nejlépe využívala sluneční energii a zároveň skýtala výhled na město," popisuje výchozí podmínky.
Jižní stěna jednoduchého objektu se otevírá slunci. Aby však v létě nedocházelo k přehřívání interiéru, je chráněna roletou a pergolou s popínavým vínem. Severní fasáda pak obsahuje co nejmenší počet oken a zůstává uzavřena zbytečným únikům tepla.
Úsporné řešení
"Naším cílem bylo vytvořit úspornou, jednoduchou a účelnou stavbu s nízkými pořizovacími náklady, ve které by se dalo pohodlně bydlet, pracovat i relaxovat," vypráví architektka Urbášková.
Když děti odrostly a osamostatnily se, nastal čas řešit nové bydlení pro další fázi života. S manželem se rozhodli pro úsporné bydlení s nízkými provozními náklady. Vyhovuje novému domovu ve dvou a navíc se v dnešní době stává i ekonomickou nutností.
Může se hoditTaké si chcete pořídit vysněné bydlení? Najděte si svůj nový dům nebo pozemek pro jeho stavbu na Reality.iDNES.cz. |
Architektura podélné jednopodlažní budovy s plochou střechou má proto formu prostorově úsporného domu s minimálně členěným půdorysem. Na zděné přízemí navazuje lehká dřevěná konstrukce horního podlaží s tepelně izolační hydrofobizovanou výplní.
Masivní zděný základ ukotvuje stavbu ve svažitém terénu a zároveň se stává akumulační jednotkou. V létě zabraňuje přehřívání, v zimě udržuje teplo z krbových kamen. Hranol s fasádou z modřínových prken s lehkostí nasedá na pevný základ a jeho hluboký přesah podepřený ocelovými konzolemi umocňuje vzdušnost celé stavby.
Jednoduché kubické hmoty jemně rozhýbává pochozí terasa z žárově pozinkované konstrukce, na koso umístěná kolem jižní prosklené stěny. V létě se tak dřevěné molo stává prodloužením vnitřního prostoru.
Během celého roku jemné předivo kovových sloupků vytváří pozvolný přechod mezi interiérem a exteriérem. Ochoz funkčně i opticky zvětšuje obytné prostory řešené formou otevřené dispozice a představuje pohled na celé město i okolní les.
Světlo jako součást domu
"Dům je prostorově propojený a žije jako celek. Otevřená dispozice s posuvnými dělicími stěnami umožňuje variabilní využití. Dveře knihoven slouží zároveň jako posuvné příčky oddělující jednotlivé místnosti. Máme rádi minimalistické a kvalitní zařízení bytu, proto jsme i pro interiér zvolili zdravé přírodní materiály, především dřevo," říká architektka a vyzdvihuje zásadní pozitiva otevřeného prostoru.
"Hlavní část domu je zaplavena denním světlem. Světlo je nedílnou součástí běžného života, ale pomáhá také dotvářet atmosféru domu." Obytná zóna objektu, zahrnující kuchyni, jídelnu, obývací pokoj, ložnici s šatnou a koupelnu, tak prosklenou jižní fasádou nasává sluneční paprsky v maximálním rozsahu po celý rok.
Zděná podstava skrývá vstupní část a na denní světlo nenáročné technické zázemí, koupelnu a ateliér. Garáž nahrazuje odstavné stání pod konzolovitě vytaženou částí nadzemního objektu.
Teplo i vzduch
Kromě základního tvaru a estetického výrazu jsou u pasivního domu důležité především vlastnosti technologického rázu, tedy zateplení a dokonalá izolace objektu, zejména vyloučení tepelných mostů.
Dokonale izolovaný dřevěný dům však musí také dýchat, proto je skladba obvodových stěn a střešního pláště řešena jako difúzně otevřená, a umožňuje tak volný prostup plynů a vodních par směrem ven. K odvětrání obvodových stěn slouží také odvětrávaná modřínová fasáda.
Důmyslný systém teplovzdušného vytápění a řízeného větrání s rekuperací dodává interiéru dostatečný tepelný komfort bez zbytečných ztrát energie (které vznikají při otevírání oken) a přitom vytváří příjemné bezprašné vnitřní prostředí. K příjemné atmosféře v zimě přispívá také živý oheň z krbu.
Dosaženým výsledkem je pak pohodlný domov, který nevyžaduje vysoké provozní náklady a přirozeně dýchá se sluncem a okolní přírodou.
Nejen kvalita oken rozhoduje
K technicky nejkomplikovanějším prvkům pasivního domu patří okenní otvory, jejich umístění, rozměry a typ zasklení. Zde byla okna osazena trojsklem vyplněným argonem a utěsněna těsnicími páskami. Veškeré konstrukční spoje a prostupy stavby jsou dotěsněny trvale elastickým butylenovým tmelem a přelepeny parotěsnicí páskou.
"Člověk má jít příkladem. Navštívila jsem řadu zahraničních konferencí, které mě přesvědčily o výhodách pasivního bydlení. Byl to pro nás s manželem tak trochu experiment, protože před několika lety si v České republice tento trend teprve razil cestu. Hlavním znakem pasivních domů je šetrnost, ohleduplnost a úspornost, nejdůležitější je však zdraví uživatelů domu," říká architektka.
A pokračuje: "Kvalitu zaručí jedině dobrá spolupráce investora, projektanta, dodavatele i stavebního dozoru. Dokázali jsme přesvědčit stavební firmy, aby práci udělaly poctivě. Pokud se totiž dům nepostaví kvalitně, veškeré záměry ohledně energetické náročnosti přijdou vniveč. Naštěstí jsme realizační tým znali a věřili jsme jejich schopnostem. Manžel jako stavební technik byl navíc zárukou kvalitního stavebního dozoru."
Technické údajeZastavěná plocha: 113,5 m2 |
Prof. Ing. arch. Hana Urbášková* 1948 V současné době působí na Fakultě architektury VUT v Brně, kde je proděkankou pro tvůrčí činnost a řešitelkou projektu "Udržitelná sídla". Zabývá se ekologickými aspekty v architektuře a urbanismu. Za projekt dřevostavby v pasivním standardu byla oceněna v soutěži ROCKHOUSE 2009. Za jeho realizaci získala v rámci soutěže Stavba Jihomoravského kraje 2009 cenu časopisu Stavebnictví. |