„Dnes je šedesátiletý člověk Jura, který jezdí v zimě do Alp, v létě na kole po Šumavě, takže transplantaci kostní dřeně zvládne. Před dvaceti lety tomu tak nebylo,“ vysvětlil primář Hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra.
„Pacienti, které jsme transplantovali před dvaceti lety, měli medián věku 35, 40 let, dnes mají 55, 60 let,“ dodal.
Výjimkou není ani to, že plzeňští hematoonkologové léčí transplantací kostní dřeně i sedmdesátileté pacienty. Na tyto nemocné si lékaři troufnou i díky lepším výsledkům péče než třeba před dvaceti lety.
„Populace starších lidí je v dobrém stavu, takže je můžeme transplantovat. Dalším faktorem, který zvyšuje počty lidí s leukemií, je úspěch medicíny ostatních nádorů, například prsů, kdy se po léčbě zvyšuje riziko, že dostanou leukémii v důsledku podávání cytostatické léčby. Těchto lidí také přibývá,“ vysvětlil Jindra.
Většina pacientů s leukemií se léčí transplantací kostní dřeně. Jindra odhadl, že je to 70 procent. „Některé nemocné netransplantujeme například proto, že je to typ leukemie, která transplantaci nepotřebuje, protože zabere chemoterapie,“ uvedl Jindra. Zabere tedy léčba dávkami cytostatik, které ničí nádorové buňky.
Problém je, že u části pacientů, kteří prošli chemoterapií, se nádorové bujení vrátí a k transplantaci kostní dřeně stejně musí lékaři přistoupit.
„Typů leukémií jsou desítky, ke každému pacientovi se přistupuje individuálně,“ říká primář. Na oddělení se transplantací neléčí jen leukemie, ale i lymfomy či Hodgkinova choroba, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin.
„Když vezmeme všechny transplantace, 60 až 70 procent pacientů po této léčbě přežívá. U některých leukemií je úspěšnost léčby 20 procent a je to číslo, které platí pro celý svět, u některých je úspěšnost léčby devadesátiprocentní,“ přiblížil Jindra.
Na otázku, jestli nastal nějaký výrazný skok v léčbě leukémie, odpověděl, že k tomu nedošlo. Přesto není třeba zoufat, protože se průběžně snižuje úmrtnost tím, že se zlepšují výsledky léčby včetně transplantace kostní dřeně.
Transplantace kostní dřeně má stále lepší výsledky
„Zlepšují se i netransplantační postupy jako je podávání léků, díky kterým se může pacient transplantaci vyhnout,“ podotkl Jindra.
Úspěch zaznamenává i plzeňský Český národní registr dárců dřeně, v kterém se za šest let počet dárců více než zdvojnásobil na 85 tisíc lidí. Nemocní mají i díky němu větší naději, že se pro ně dárce najde. Výsledkem je, že pro 15 až 20 procent pacientů seženou hematoonkologové dárce v Česku, kde kromě plzeňského registru funguje i ten pražský při pracovišti IKEM, kde je zapsáno přes 31 tisíc lidí.
Neagresivní nádor prostaty stačí zpočátku jen sledovat, tvrdí lékaři |
V roce 2017 darovalo z plzeňského registru kostní dřeň nemocným 36 dárců, loni 39, za 27 let existence registru celkem 700 dárců.
Podle webu linkos.cz se ročně v Česku diagnostikuje přes tisíc případů leukemie. Pro srovnání - se zhoubným nádorem tlustého střeva a konečníku je to ročně kolem osmi tisíc případů, rakovinou prsu onemocní ročně v Česku kolem sedmi a půl tisíce žen, rakovinou prostaty přes sedm tisíc mužů, rakovinou plic přes čtyři tisíce lidí.
