Adolf Loos, spolutvůrce architektonické moderny, navrhl v Plzni v první třetině 20. století celkem 15 interiérů. Typický je pro ně otevřený prostor, promyšlené vestavěné skříně a skryté průchody, nahrazení zdobných prvků obklady z přírodních materiálů - kvalitních dřev a mramoru.
Ze zmíněných 15 interiérů bylo donedávna v Plzni známo šest dochovaných, před několika dny se podařilo objevit další. "Lidem jsme nabídli ukázku čtyř interiérů ve dvacetičlenných skupinách každou celou hodinu od 10 do 17 hodin, rezervace byly obsazené do dvou dnů," říká Kristina Štěpánová z odboru prezentace a marketingu plzeňské radnice.
Prohlídky byly bezplatné. "Zajímá mě architektura a Adolf Loos. Tady máme skvosty přímo pod nosem, není třeba někam daleko cestovat," líčila jedna z návštěvnic, Plzeňanka Šárka Řezáčová, při prohlídce zřejmě nejznámějšího interiéru ve vile někdejšího obchodníka se dřevem Jana Brummela v Husově ulici.
Prohlídka Loosových interiérů v Plzni.
Podle Davida Růžičky z Památkového ústavu v Plzni je při prohlídkách zajímavé sledovat, jak jsou právě ženy z detailů Loosových interiérů nadšené. "Obdivují vestavěné skříně a jejich důmyslné vybavení všelijakými přihrádkami," doplnil Růžička.
Velká část bytů, které Loos v Plzni upravoval, patřila bohatým židovským rodinám, které během 2. světové války nejenže přišly o majetek, ale také nepřežily koncentrační tábory.
"Byty pak nezřídka dostali důstojníci německé armády nebo gestapa. A podobně za socialismu mívaly prominentní nájemníky," připomněl Karel Zoch z odboru památkové péče plzeňského magistrátu, který návštěvníky prováděl bytem v Bendově ulici.
Právě Zochovi se nedávno podařilo znovuobjevit sedmý Loosův interiér v Plzni - na Klatovské třídě. Další příležitost k prohlídkám dostanou zájemci o Loosovy stopy v Plzni v září v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Na podzim chystá dvě výstavy o Loosovi Západočeská galerie.
