Téměř půl roku trvala česká nervozita z polských plánů na oživení téměř osmdesát let starých plánů na stavbu Hitlerovy dálnice, jež měla spojovat Wroclaw a Vídeň a vést přes hraniční přechod v Dolní Lipce (více čtěte zde).
Před několika dny stačilo několik podpisů a myšlenku, která by mohla zastavit budování rychlostní silnice R11 z Jaroměře, přes Trutnov až k hranici v Královci, se nejspíš podařilo zahubit.
„Ano, je to definitivní konec takzvané Hitlerovy dálnice, kterou před volbami nepochopitelně naslibovali někteří polští politici,“ potvrdil starosta Trutnova a poslanec za ODS Ivan Adamec.
Hitlerova dálnice Wroclaw - VídeňStavba úseku, který měl být dlouhý 320 kilometrů, začala ještě před rokem 1938 a na českém území bylo rozestavěno 83 kilometrů. S otevřením se počítalo koncem roku 1940, avšak stavba vázla a v dubnu 1942 byla zastavena kvůli vojenským neúspěchům Německa. Armáda stavbu opustila na konci války, odkdy chátrá a zarůstá vegetací. Nejbližším pozůstatkem Hitlerovy dálnice je most u Jevíčka, nejvíce jich však zůstalo poblíž Brna - třeba mohutný pilíř u přehrady, několikakilometrová část silnice u Bystrce a další stavby u Rozdrojovic, Bosonoh či Nebovid. |
„Ty plány byly naprostým nesmyslem, a proto jsem nesmírně rád, že si to polští politici včas uvědomili a svými podpisy deklarovali, že jasnou prioritou je přivést jejich dálnici do Lubawky a naopak válečné plány zabít,“ navazuje poslanec a starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD).
Právě v Lubawce se před několika dny odehrál polsko-český „summit“, na který dorazilo kolem 40 vlivných osob. Kromě českých starostů, hejtmana či delegace z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se na akci podíleli i zástupci Dolnoslezského vojvodství a měst Walbrzych a Jelenia Góra.
Zatímco Hradec Králové, Jaroměř, Náchod či Trutnov mohou konec nadějí pro Hitlerovu dálnici oslavovat, opačné pocity mají starostové Lanškrouna, Králík či Svitav, kteří si od ní slibovali velký přínos.
„I polská strana se musí řídit určitými pravidly,“ říká Adamec, jenž míří především na deset let starý závazek k budoucí trase silnice.
Starostové na české straně se shodují, že podpis „lubawské deklarace“ znamená opravdový průlom.
„Konečně je vidět světlo na konci tunelu a začíná se něco dít,“ pokračuje Adamec.
Poláci mají náskok
„Je to historický mezník,“ přidává se starosta Jaroměře Jiří Klepsa (VPM) Ten však zjistil skutečnost, jež zavání mezinárodní ostudou, že totiž Poláci mají ve stavbě své silnice obrovský náskok.
„Zcela jednoznačně nás předběhli, protože už řeší poslední úsek z Bolkowa do Lubawky, zatímco my jsme teprve u Hradce. Jsem hluboce přesvědčený, že Poláci budou u hranic dříve než my, ale doufám, že to nebude propastná mezera. Nemá cenu hledat viníky, ale pracovat.“
Podle Birkeho je právě schůzka na hranicích výsledkem dvouleté píle: „Museli jsme Poláky přesvědčit, že to s výstavbou silnice myslíme vážně, proto jsme jim to při každé schůzce připomínali. Teď už nevede cesta zpět.“
Starosta si však uvědomuje náskok našich sousedů: „Oproti nim jsme teprve na začátku, ale řekl bych, že jejich poslední úsek do Lubawky bude svou intenzitou kopírovat dění na naší straně.“
S takovým tvrzením souhlasí i Adamec, který však vidí i určitá rizika.
„Pokud nebudeme postupovat my, nebudou ani Poláci. Nejraději bych byl, kdybychom se na hranici potkali ve stejný čas.“
Přínos krajského lobbování za R11 zmínil ředitel ŘSD Jan Kroupa: „Oceňuji spolupráci kraje a měst, především Hradce Králové, Jaroměře a Náchoda. Pro rychlou přípravu stavby rychlostní silnice R11 je samozřejmě nejlepší, když všichni táhnou za jeden provaz.“
Dálnice pomůže hlavně přetíženému Náchodu
Birke si od silnice R11 slibuje i velkou naději pro Náchod, kterým denně projede kolem 30 tisíc aut.
„Průjezdnost R11 na hranici je plánována zhruba na 11 tisíc vozů denně. Kdybychom se nedočkali obchvatu, doprava v Náchodě by tedy mohla spadnout na 20 tisíc, což by byla obrovská pomoc.“
Poslanec se domnívá že Poláci výstavbu určitě nebudou zdržovat: „Nutně potřebují infrastrukturu kvůli veliké nezaměstnanosti. Zatímco Náchod má zhruba pětiprocentní, jen půl kilometru za hranicí v Kudowě už to je 18 procent a v Klodzku dokonce přes 20 procent.“
Jestliže česká strana považuje případ Hitlerovy dálnice za uzavřený, v Polsku bude živý zřejmě až do říjnových voleb, protože v trase Wroclaw - Vídeň někteří politici stále vidí budoucnost.
„Je pravda, že celá trasa dálnice přes Králíky, Lanškroun a dál k Moravské Třebové byla kompletně připravena ke stavbě,“ říká odborník na historii dopravního stavitelství Tomáš Janda, „teoreticky nic nestojí této stavbě v cestě. Není tam žádná přírodní rezervace, která by byla tak vzácná, že by kvůli ní nešla udělit výjimka.“
