Příkladem je nefunkční stroj na čištění zeminy, který Čistá Ostrava postavila v Ostramu už před třemi lety. Zařízení, v němž se má ropou a dalšími jedy znečištěná hlína z břehů lagun pálit a čistit, nelze spustit.
Hrozí totiž explozí. Po dostavbě se ukázalo, že se v něm za provozu tvoří výbušný vodík.
Stát i tak za nebezpečnou linku zaplatil Čisté Ostravě 115 milionů korun. Teď se jí chystá přihrát dalších 200 milionů na přestavbu stroje.
Státní podnik Diamo, který sanaci Ostrama řídí, chce novou zakázku na čištění zeminy zadat původnímu dodavateli, přestože se o ni hlásí i jiné firmy s vyzkoušenými technologiemi a nižší cenou.
"Čistá Ostrava to udělá levněji, než kdyby někdo začínal od nuly," soudí šéf Diama Tomáš Rychtařík.
"Je to nesmysl. My nemusíme experimentovat, není třeba nic za státní peníze stavět. Na Ostramo bychom přivezli hotový stroj, vyzkoušený z jiných akcí. Bohužel naše nabídka nikoho nezajímá," říká Aleš Grof, zástupce finské společnosti Savaterra, jež se specializuje na ekologické projekty.
Savaterra podle něj od roku 2000 vyčistila 2,5 milionu tun materiálu v průmyslových areálech ve Skandinávii a ve Francii.
"Naše zařízení je navíc účinnější než linka Čisté Ostravy," tvrdí Grof. Celkovou cenu za vyčištění téměř 500 tisíc tun zeminy z Ostrama technologií Savaterry odhaduje na 233 milionů.
Čistá Ostrava má dostat 315 milionů jen na svůj stroj, další peníze by jí stát platil na provoz linky.
Savaterra není sama, kdo se o zakázku uchází. "Přišlo si k nám stěžovat víc zájemců," říká náměstek ministra financí Ondřej Závodský, pod nějž spadá fond na likvidaci starých ekologických škod.
Vedení ministerstva je nespokojeno s tím, jak Diamo projekt řídí. "Platí se experiment s patafyzickým strojem, a když nevyjde, má ministerstvo poslat další peníze. S tímhle přístupem je konec," tvrdí Závodský.
Sanace Ostrama měla být dokončena před dvěma lety, v lagunách ale pořád zůstává třetina tekutého odpadu a na zeminu v okolí zatím nikdo nesáhl. Státní podnik Diamo na dokončení prací vypisuje tři nové zakázky.
Dvě z nich chce bez veřejné soutěže, v "jednacím řízení bez uveřejnění", zadat znovu sdružení Čistá Ostrava. Kromě zeminy jde o čištění vody prosakující do okolí.
Ministerstvo financí chce novou soutěž
Na Ministerstvu financí nápad nebudí nadšení. "Lepší jsou otevřené soutěže," říká náměstek úřadu Ondřej Závodský.
A připomíná zkušenost se zakázkou na sanaci továrny Granitol, kterou původně ministerstvo chtělo zadat jedné ze tří přímo oslovených firem. Závodský soutěž zastavil a nařídil okruh dodavatelů rozšířit.
"Jen to stačilo, aby původní vítěz přišel s nabídkou o pětinu levnější," dodává.
Diamo prý má i zakázku na Ostramu otevřít pro další uchazeče. Ministerstvo dokonce uvažuje o možnosti zcela Diamo od projektu odstřihnout.
"Můžeme pokračovat tak jako dosud: nemít vliv na průběh zakázky a jen platit. Nebo nechat dohled Diamu, ale mít nad ním aktivní kontrolu. Nebo revokovat vládní usnesení a řídit projekt přímo, ne přes Diamo," řekl Závodský. O tom, jak bude projekt pokračovat, má vláda rozhodnout do podzimu.
Čistá Ostrava zatím za zakázku na Ostramu inkasovala 1,6 miliardy z tří miliard korun, jež jí zaručil kontrakt z roku 2004. Zbytek má už teď zaručený na základě dříve nasmlouvaných prací.
Podle Diama Čistá Ostrava splnila hlavní část projektu – likvidaci 200 tisíc tun kalů z lagun. Část odpadu smíchaného s uhlím a vápnem na palivo pro cementárny se ale jen přesunula na skládky, o něž se teď vedou spory.
Polské stížnosti
Pět až osm tun, k nimž se nikdo nehlásí, leží třetím rokem v městečku Vratimov. Další "palivo" z Ostrama je uskladněné v Polsku – u obce Dabrova Gorica (15 tisíc tun), v Lazisku Dolném (7 tisíc tun) a v Szopienici (16 tisíc tun).
Polské ministerstvo životního prostředí je považuje za nelegálně vyvezený nebezpečný odpad a žádá o odvoz české úřady. Česká strana trvá na tom, že jde o palivo, jehož exportu nic nebrání. Spor tři roky řeší Evropská komise.
Při likvidaci zbývajících 90 tisíc tun kalů v lagunách, na něž Diamo vypisuje třetí novou veřejnou zakázku, by se podobná blamáž neměla opakovat.
"Diamo se poučilo, v celém procesu zakázky se teď bude materiál z lagun posuzovat jako nebezpečný odpad. Uchazeči mohou nabízet jakékoliv technologie včetně likvidace přímo v areálu Ostrama. Zvítězí nejlevnější postup, který schválí úřady," ujistil Závodský.
O zakázku na kaly se hlásí deset uchazečů z šesti zemí, včetně Čisté Ostravy i Savaterry. Čistá Ostrava má dobré vyhlídky: v areálu Ostrama jí patří infrastruktura, kterou vybudovala za státní peníze – přístupové cesty či úpravna kalů.
Konkurenti to budou muset zahrnout do kalkulací nákladů, takže je budou mít hned na počátku vyšší. Je tak pravděpodobné, že i podstatná část z nově uvolněných miliard skončí u Čisté Ostravy.
