Návštěvníci ostravské zoologické zahrady, kteří chtějí vidět tříletou sloní slečnu Rashmi a její rodinku, by si měli pospíšit. Každým dnem se totiž může stát, že zahrada sloní pavilon pro veřejnost uzavře - na několik dní nebo i týdnů.
"Bude sice záležet na mnoha okolnostech, ale je pravděpodobné, že pavilon na čas zavřeme," připouští mluvčí zoo Šárka Kalousková po zkušenostech z období před třemi roky, kdy se v Ostravě narodilo první živé slůně v Česku.
I tentokrát by měla být důvodem k uzavření pavilonu radostná událost: pětičlenné stádo se rozroste. Šestnáctiletá slonice indická Vishesh totiž čeká narození svého druhého mláděte.
Jak šel čas ve sloninciDuben 2008 |
"Kdy přesně bude Vishesh rodit, to ještě nevíme. Přesný termín porodu se u slonů určuje těžko, odborníci ho vypočetli na období mezi prosincem a březnem. Můj osobní tip je první týden v únoru. Někteří kolegové už svůj tipovaný termín prošvihli, další odhadují až konec února," říká zkušený ošetřovatel slonů Pavel Zvolánek, který právě kvůli blížícímu se porodu drží společně se svými kolegy už od 18. prosince nepřetržitou pohotovost ve sloninci.
"Porod očekáváme časně ráno. Do konce prosince sloužil noční jeden člověk, od 1. ledna sloužíme ve dvou. Vždy jeden ošetřovatel a jeden pracovník zahrady, který rychle svolá veterináře a další lidi z šestičlenného porodního týmu. Všichni jsme stále na telefonu," líčí Zvolánek.
Ačkoli se zaměstnanci zoo na další slůně těší, s blížícím se termínem jeho příchodu na svět roste i jejich nervozita. První slůně Vishesh totiž po osmi týdnech uhynulo.
"Je velké riziko, že ani druhé mládě se jí nepodaří odchovat," vysvětluje důvod nervozity Kalousková.
Vishesh už má více zkušeností. I díky malé Rashmi
Prvorozené slůně se Vishesh narodilo předčasně. Bylo slabé a malé, vážilo jen 78 kilogramů. Nezkušená matka si s mládětem nevěděla rady, neměla velký zájem o kojení a někdy se k potomkovi chovala agresivně.
Ošetřovatel slonů věří, že vše, co bylo u prvního porodu Vishesh špatně, dopadne teď lépe. A to hlavně díky zkušenostem, které slonice získala nejen s prvním vlastním mládětem, ale i s malou Rashmi, kterou v dubnu 2011 přivedla na svět její matka Johti.
Ze života matky s dcerou |
"Například už velikost vemínek svědčí o tom, že Vishesh má více mléka než před třemi lety, mělo by být i kvalitnější. Doufáme, že slůně bude donošené, zdravé, vitální a bude vážit okolo sta kilogramů," líčí Zvolánek.
Ani on ale netají, že odchov slůněte je vždy rizikový - v přírodě stejně jako v zoologických zahradách. Důkazem je třeba to, že i čtyřnásobná matka Johti o svá první dvě mláďata přišla.
"Samice Johti patří ke slonům, kteří byli v 70. a 80. letech odchyceni ve volné přírodě a převezeni do evropských zoologických zahrad a cirkusů, proto můžeme její věk pouze odhadovat a s jistotou tak nevíme, zda letos skutečně slaví své 47. narozeniny," říká Kalousková s tím, že slonice strávila 15 let v cirkuse a poté putovala po zoologických zahradách.
První mládě porodila v roce 1990 v Zoo Woburn ve Velké Británii. "Byl to sameček, kterého ale krátce po narození zabila buď jeho matka v poporodním šoku, nebo jiný slon ze skupiny, což se stává. V roce 1995 se Johti narodila samička, která uhynula podobně. Podrobnosti ale také neznáme," říká Kalousková s tím, že teprve třetí porod dopadl šťastně.
Březí slonice mívá svoje nálady
V květnu 1997 se v zoo v Belfastu narodila Vishesh. Obě slonice, matka s dcerou, pak v rámci Evropského záchovného programu přicestovaly v roce 2008 do Ostravy, kde Johti úspěšně porodila své čtvrté mládě - samičku Rashmi. A na druhý porod se připravuje její dcera Vishesh.
"Snažíme se jí zachovat obvyklý režim, jaký měla dřív, aby se tím snížila nervozita. Ošetřujeme jí kopyta, chrup, sprchujeme, jen už po ní nechceme, aby si při sprchování lehala, protože kvůli objemnému břichu se jí špatně vstává...," naznačil Pavel Zvolánek.
Podotkl, že březí slonice občas mívá svoje nálady, například nechce poslouchat pokyny ošetřovatelů, někdy jí pro změnu nechutná, ale nebyl důvod ji oddělovat od ostatních slonic.
"Oddělujeme ji jen na noc, kdy je větší předpoklad, že porodí. Ale kdyby začala rodit uprostřed ostatních, jsme připraveni zareagovat na chování slonic a v případě nutnosti velkými hrábly slůně přitáhnout do bezpečí," líčí Zvolánek.
V ideálním případě lidé do přirozeného běhu věcí zasahovat nebudou vůbec, v krajním případě jsou ale připraveni na vše včetně císařského porodu.
"Ten by byl komplikovaný, slonice se totiž nedá úplně uspat, jen přispat, aby se s ní dalo manipulovat pomocí zvedacího zařízení a veterinář by musel císařský řez vést v zadní části pod ocasem," nastínil ošetřovatel.
