Tehdy telefonovala své adoptivní matce Nellie a do telefonu řekla jen dvě krátké věty: „Mami, nemůžu to udělat. Nemůžu cvičit.“
Už jen při pohledu na závodící kolegyně se jí chtělo zvracet.
Odstoupila ze všech finálových soutěží s výjimkou kladiny. Pohltila ji hluboká mentální krize, brala antidepresiva. „Sesypala jsem se jako ještě nikdy,“ přiznala.
Byla to největší a nejrozebíranější kauza tokijských her.
A mohlo jít i o trpkou tečku za jinak zářivou sportovní kariérou Bilesové.
Ale po dvouleté závodní odmlce je zpět. Stala se pošesté mistryní světa ve víceboji. Navrch veze z Antverp domů další tři zlaté.
Ve sportu, kde kdysi i osmnáctileté gymnastky byly považovány za příliš staré, má nyní na kontě 27 zlatých medailí ze světových šampionátů a olympiád a suverénně vládne historickým tabulkám. Až za ní jsou legendy Latyninová, Čáslavská nebo Ščerbo.
Když v těle prasknou dráty
Pravda, v 26 letech si už Bilesová mezi svými kolegyněmi z týmu občas připadá nepatřičně.
„Ostatní holky žijí se svými rodiči a řeší, co si vezmou na ples. Já žiju s manželem a přemýšlím, jak vylepšíme náš dům,“ vypráví.
Od roku 2020 je jejím partnerem hráč americké NFL Jonathan Owens. Letos v dubnu měli svatbu.
Tou dobou se teprve rozbíhal její velký comeback na scénu. Právě život s Owensem v něm však sehrál velkou roli.
„Dřív jsem byla provdaná za gymnastiku,“ líčí. „Bylo to pořád jen tělocvična, tělocvična, tělocvična, vše naplánované na minuty. Teď je gymnastika pouze jednou z částí mého dne. Odtrénuji a říkám si: Musím domů, ke svému muži, ke svým psům, k práci, která mě tam čeká. Pomáhá mi, že si dokážu najít čas na rodinu i na prázdniny. Užívám si svůj nový život.“
K událostem v Tokiu s odstupem času poznamenala: „Jako by tam v mém těle praskly nějaké dráty. Spojení se nenavazovala a já nevěděla, co se pokazilo.“
Na hrách ji údajně sužoval pocit, že nese na svých ramenou váhu celého světa. Deptala ji obrovská očekávání Američanů, ale i covidová pandemie a kauza sexuálního zneužívání gymnastek USA bývalým týmovým lékařem Larrym Nassarem, ve které vystupovala coby jedna ze svědkyň.
Gymnastka Bilesová otevřeně o mentálním bloku: Mé tělo neposlouchá hlavu |
„Jak se blížilo Tokio, v hlavě se mi čím dál víc honily nepříjemné myšlenky. Obtížně jsem proto usínala,“ vypráví.
„Deptala mě i nutná omezení způsobená pandemií, kdy byl můj život kvůli bezpečnostním protokolům omezen na návštěvy tělocvičny a pobyt doma. Až příliš často jsem zůstávala sama jen se svými myšlenkami. A v Japonsku se situace ještě zhoršila, když jsme se kvůli covidu ani nemohly scházet s holkama z týmu. Pochybnosti a obavy v mé hlavě narůstaly.“
To vše se promítlo v následném kolapsu. „Na jednoho člověka toho bylo moc. Úplně jsem se zlomila. Začala jsem se bát o své duševní zdraví.“
Výsledkem byly takzvané twisties, což je stav, kdy gymnasté ztrácejí ve vzduchu smysl pro vnímání, tedy jakási forma výkonnostní paralýzy. Twisties jsou mimořádně nebezpečné, hrozí při nich těžké pády, ochrnutí nebo i smrt.
Bilesová se s nimi během dvou týdnů her vypořádala alespoň natolik, že nastoupila k poslednímu finále her a vybojovala bronz na kladině.
Následně si od gymnastiky naordinovala pauzu. Návrat na závodní scénu se jevil spíše nepravděpodobně.
„Jenže pak jsem se sama sebe ptala: Chci se v televizi dívat na mistrovství světa a olympiádu v Paříži a říkat si: Páni, kdybych zase začala trénovat, jak bych tam asi dopadla? Nebudu za deset let litovat, že jsem se k návratu neodhodlala?“
Neboj se těch tribun
A tak šla a zkusila to.
Vyrazila do tělocvičny v Houstonu, k trenérům Cecile a Laurentovi Landiovým. „Napoprvé jsem měla strach, když jsem tam přicházela. Ale dívky z klubu mi moc pomohly. Hned mi začaly říkat: Pojď dál, Simone, jen pojď. Potom jsem si řekla: Teď už to nemohu vzdát, nebo se cvičení budu navždy bát.“
Nejprve si namlouvala: Už nemusíš závodit, jen si znovu vyzkoušíš nějaká dvojná a trojná salta, abys měla dobrý pocit, že je stále umíš.
Později s radostí zjistila: „Je to dobré, stále se mohu zlepšovat.“
Zbýval poslední úkol, ten nejtěžší. Odblokovat v mysli strach z vystoupení před zaplněnými tribunami. Srpnový závod US Classic v Illinois byl krátce po oznámení comebacku Bilesové vyprodán.
„Mám strach z těch plných tribun. To nezvládnu,“ napadalo Bilesovou při trénincích. Pomohl manžel, který jí radil: „Nebuď až taková perfekcionistka, tak přísná sama na sebe. Prostě dělej to, co ostatní. Užívej si cvičení i závody.“
tears of joy as I make this comeback, surrounded by the love you’ve shown! thank you for believing in me
Ovládla US Classic, vzápětí i mistrovství USA a pak šampionát v Antverpách. V téže hale, kde v roce 2013 získala své první světové zlato, triumfovala znovu, v souboji s novou generací protivnic.
„Lidé si myslí, že manželka nemůže být dobrou profesionální gymnastkou. A vidíte: může,“ smála se.
