ČSSD v Olomouci poslední roky skomírala, ze dvou zastupitelů je na konci volebního období jeden. Jak těžké je stranu oživovat? A proč není sociální demokracie v názvu uskupení?
Resuscitovat stranu bude možná na delší dobu, ale sociálnědemokratická myšlenka tady pořád byla, stejně tak poptávka po ní. Proto nakonec jdeme do voleb pod značkou Olomoučané s tím, že dvě třetiny tvoří sociální demokraté a třetinu nezávislí, kteří s námi našli soulad. Nešlo o značku ČSSD, ale o prosazování sociálnědemokratické myšlenky. Nechtěli jsme kandidátům klást bariéru, kdyby si například nepřáli být spojování s celostátní politikou.
Na druhém místě máte místopředsedkyni ČSSD Danielu Ostrou. Jak se dostala na kandidátku? V Olomouci předtím politicky nepůsobila.
Daniela pochází ze Zábřehu, znám ji strašně dlouho, ještě z Mladých sociálních demokratů. Dělala mi tajemnici, když jsem byl místopředsedou pro zahraničí. Celou dobu studovala vysokou školu v Olomouci, v srpnu dodělala doktorát. Pohybuje se tady přinejmenším nějakých osm let.
Je výhoda mít na kandidátce vysoce postavenou členku strany, i když teď neparlamentní?
Takto jsem se na to nikdy nedíval. Kandidátku jsem chtěl mít poskládanou co nejkvalitněji.
Rozhodně u vás zaujme fotbalová legenda Roman Hubník, bývalý kapitán české reprezentace. S čím čekáte, že by vám měl případně pomáhat?
Nabídli jsme mu, jestli by neměl zájem kandidovat, a on souhlasil. Na nezávislé osobnosti jsme kladli velký důraz.
Oslovili jste ho, ještě když hrál za Sigmu?
Jestli se nepletu, bylo to až potom.
Jakou oblast programu má na starosti?
Spolu s Radkem Čapkou, ředitelem Gymnázia Čajkovského, který stojí za stavbou Čajkarény a ve sportu se pohybuje, jsou garanti sportovní části programu. Jednou z našich čtyř priorit jsou kvalitní hřiště a volnočasové aktivity pro děti.
Jakožto levicové uskupení zdůrazňujete otázku dostupného bydlení. Město podle vás potřebuje dvě stě obecních bytů ročně. Jak toho dosáhnout?
Je nutné obnovit bytový fond, který je v panelové zástavbě. Byty mají být dostupné, nemusí ale být v majetku města.
V Olomouci vznikají byty po desítkách...
Ano, akorát jde o byty, které slouží jako nájemní, pro studenty, jejich vlastníci jich mají víc. Nájem v nich není regulovaný. Běžný člověk má problém na ně dosáhnout. Můžeme se podívat třeba na Vídeň, kolik je tam nájemních bytů, nejen městských, ačkoli Vídeň jich vlastní hrozně moc. Obecně je tam nájemní bydlení v takové míře, že cenová hladina klesá. Je tam velká konkurence a zároveň společenská zodpovědnost.
Tady by to bylo jak?
Olomoučáci nemají pořádně kde bydlet, protože tady jsou náklady na život čtvrté nejvyšší v zemích středovýchodní Evropy po Praze, Brně, Bratislavě. Máme v programu družstevní bydlení, podobné je spolkové bydlení. Lidé by si tak mohli dovolit stavbu ufinancovat, protože bude třeba o třetinu nebo čtvrtinu levnější než od developera. Chybí startovací byty pro mladé, stejně tak citelně scházejí i byty pro lidi s postižením – ať už tělesným, nebo jiným. Sám jsem žil s manželkou, malým dítětem, psem a kočkou v městské bezbariérové garsonce, je jich málo. Těžké je najít bezbariérové bydlení i v soukromém sektoru. Stejně tak třeba pro lidi s Alzheimerovou chorobou, kteří mohou být v důsledku své nemoci nebezpeční svému okolí. Jenže pro ně nejsou kapacity ani v domovech pro seniory.
Jakou roli by tedy u bytové výstavby hrálo město?
Když nic jiného, může pomoci družstvům například zvýhodněným připojením na infrastrukturu.
Jak by se byty přidělovaly?
Musí to být transparentní. Například v Pardubicích šli u městských startovacích bytů cestou losování.
Jedním z témat voleb je v Olomouci parkování. Jak to vidíte?
Parkování je velký problém. Město může jednoduchým administrativním krokem zvednout koeficient, kterým donutí developery, aby v novostavbách měli více parkovacích stání. Nic by ho to nestálo. Například v Českých Budějovicích už to mají čtrnáct let o čtvrtinu vyšší než my v Olomouci od letošního roku. Bytové domy pak pravděpodobně nevyužijí veškerou parkovací kapacitu, dala by se tedy nabídnout lidem z okolí. U současných vytipovaných velkých parkovišť se mohou vybudovat nadzemní parkoviště, klidně formou stavebního družstva, když město nemá peníze. Přízemí zůstane jako bezplatné parkování a nad ním bude hlídané vlastní parkování. Parkovací dům může mít na střeše solární panely a zelené fasády.
Chcete dopravu pro děti do 15 let zdarma.
Někde dokonce mají MHD úplně zdarma, třeba Frýdek-Místek, kde žije přes padesát tisíc obyvatel. Patnáct let je věková hranice dětí, které chodí na základní školu.
Slibujete si od toho odlehčení ulic přecpaných auty?
Aby nemuseli rodiče vozit děti, je vedlejší efekt, spíš nám jde o pomoc rodinám v současné situaci, kdy mají poplatků habaděj. Zároveň chceme bezpečnou cestu do školy.
V kulturní oblasti máte v plánu zřídit muzeum fotografie. Můžete nápad přiblížit?
S Olomoucí je už od první republiky spjata spousta jmen fotografů. Dá se mluvit i o olomoucké fotografické škole. Je to i věc, která by mohla pomoct turismu. Muzeum by mohlo být v Galerii města Olomouce.
Ve volbách můžete jen překvapit. S čím do toho jdete?
Nechci si klást malé cíle, co se týká práce pro Olomoučany a toho, co Olomouc může a má udělat a dokázat. Chtěl bych, abychom měli co největší podporu, nicméně dostat se k lidem v tak krátkém období, kdy je ještě termín voleb poměrně nezvykle brzy po prázdninách, není jednoduché. Řada lidí o nás možná neví, od těch ostatních mám ovšem vesměs pozitivní zpětnou vazbu.
Pokračovat tedy chcete dál, ať už volby dopadnou jakkoli?
Rozhodně.
Rozhovory s lídryRozhovorem s Michaelem Menclem pokračuje představení lídrů hlavních stran, které v komunálních volbách konaných 23. a 24. září usilují v Olomouci o křesla v zastupitelstvu a radě města. Příští díl se zaměří na lídra hnutí spOLečně Otakara Štěpána Bačáka. Předchozí rozhovory: |
