„S panem Uhýrkem jsme se dohodli, že Gemo předloží v pondělí návrh nové smlouvy, která umožní plnohodnotné fungování heliportu ve stávajícím místě v dalších čtyřech letech,“ ujistil náměstek hejtmana Dalibor Horák.
Vedení kraje přesto nejásá. Firma Gemo totiž trvá na tom, aby smlouva obsahovala ustanovení, že heliport nebude mít negativní dopad na plány společnosti, která chce na Tabulovém vrchu vybudovat rezidenci s 325 byty a vlastní mateřskou školou.
Podle hejtmana Oto Košty by přitom tento projekt mohl plnohodnotný provoz heliportu znemožnit.
„Výška plánovaných budov by znemožnila využívání jednoho ze dvou leteckých koridorů, konkrétně koridoru od Brna. To by však ohrozilo bezpečnost pilotů, kteří by museli startovat úplně jiným, nestandardním způsobem, dostávat se do poměrně vysoké výšky, čímž by de facto riskovali své životy,“ podotkl Košta.
Hejtman: Prioritou je zachování provozu včetně doletových časů
Jeho slova potvrdil šéf krajské záchranky Petr Hubáček. „Věřím, že kraj nedovolí, aby nová smlouva jakkoli omezila heliport. Pokud by ale ke zrušení letového koridoru došlo, byla by to výrazná komplikace,“ řekl na dotaz MF DNES.
Společnost patřící pod stavební a developerský holding Gemo vlastní jeden z pozemků pod olomouckým heliportem letecké záchranné služby (pro zvětšení klikněte).
„Interní“ informace hejtmana naznačují, že brněnský koridor skutečně ohrožený je.
„Dozvěděl jsem se, že s úřadem pro civilní letectví už byla předjednána teoretická možnost zrušení koridoru. Překvapilo mě to, myslel jsem si, že nejprve uzavřeme rámcovou smlouvu a až pak se budeme bavit o detailech,“ řekl.
Kdo konkrétně s úřadem jednal, Košta nechtěl komentovat. „Jsou to lidé, kterých se ta smlouva (na další pronájem pozemku - pozn. red.) bytostně týká, já bych teď nechtěl vytvářet nějaké příkopy a emoce, které by mohly její uzavření zkomplikovat,“ uvedl s tím, že smlouvu nechá vedení kraje detailně prostudovat mimo jiné právníky.
„Chápu, že musí být výhodná pro obě strany, prioritně ale musí řešit zachování provozu letecké záchranky včetně doletových časů,“ zdůraznil.
O koupi pozemku kraj nejednal, výpovědní lhůtu nezná
Gemo před nedávnem vzkázalo záchranářům, že dotčený pozemek neprodá ani nevymění (psali jsme zde). Učinilo tak v reakci na dotaz bývalého vedení kraje, které koupi či směnu půdy označilo za ideální variantu. O ní však na úterní schůzce Horáka s Uhýrkem nepadlo ani slovo.
„Nejednali jsme o tom, protože tuto variantu společnost nenabídla,“ konstatoval hejtmanův náměstek. Jednání se ovšem netýkalo ani výpovědní lhůty, kterou zřejmě bude nájemní smlouva obsahovat.
„Tyto detaily jsme zatím neřešili. Očekávám, že bude standardní,“ řekl bez bližších podrobností Horák a doplnil, že se kraj bude heliportem zabývat i po plánovaném prodloužení nájemní smlouvy.
„V tom čtyřletém období budeme intenzivně jednat, a to i v tom duchu, aby další fungování heliportu bylo také v souladu se zásadami územního plánování a s potřebami dalšího rozvoje města Olomouce,“ řekl.
Gemo si přeje přesun heliportu, kraj stěhování nevyloučil
Právě na územní plán se Gemo odvolává s tím, že dokument s bytovou výstavbou na Tabulovém vrchu počítá.
„Společnost Gemo připravuje v souladu s územním plánem, který vnímá jako obligatorní, svrchovaný a dlouhodobý projev veřejného zájmu všech obyvatel, projekt moderního a nadčasového bydlení za stovky milionů,“ napsalo Gemo nedávno MF DNES.
Za ideální řešení holding považuje, aby se letecká záchranka přestěhovala. Už loni prý Uhýrek předestřel tehdejšímu vedení kraje a radnici nápad přesunout heliport na letiště v Neředíně. Horák na dotaz, zda je přesun reálný, řekl, že nyní považuje za stěžejní uzavřít s Gemem novou nájemní smlouvu, vše ostatní je podle něj věcí dalšího jednání.
„Je ale potřeba si uvědomit, že se heliport dnes pomalu ocitá na okraji zastavěného území. Nevím, jestli je zcela vhodné, jestli je záměrem všech zúčastněných stran, aby heliport v tom v centru zastavěného území byl. Musíme se na celou záležitost dívat s výhledem v desítkách let dopředu,“ míní.
Podle hejtmana je přestěhování heliportu jednou z variant, která by celou kauzu vyřešila jednou provždy. Zároveň se ale nevzdává alternativy, že by kraj od Gema pozemek koupil.
„Mimochodem existuje i jiná varianta (jak by se kraj mohl k pozemku dostat - pozn. red.), o ní ale teď nebudu mluvit, protože nechci vytvářet nějaký pocit, že jsme ve výhodnější pozici. Nicméně je třeba si uvědomit, že tady se jedná o službu ve veřejném zájmu,“ zdůraznil.
O veřejném zájmu hovořili i právníci, které MF DNES před nedávnem oslovila s dotazem, zda by kraj měl šanci na úspěch, pokud by se pokusil klíčový pozemek vyvlastnit. K jednoznačnému závěru se ale nedobrali (více čtěte zde).
