Zatímco jinde se muzikanti střídají jako zpřetrhané struny, jádro pardubické Vypsané fixy bylo léta neměnné. Když loni na podzim baskytarista Mejn ostatním oznámil, že se bude stěhovat a bude muset skončit s muzikou, způsobil v jedné z koncertně nejvytíženějších tuzemských skupin zmatek i smutek. "Hodně jsme o tom mluvili, v kapele to vyvolalo diskusi, jestli nekoncertujeme moc. A přitom teď paradoxně zažíváme to nejlepší nahrávání," říká zpěvák Márdi ve studiu producenta Ondřeje Ježka Jámor.
Karma je Mike Tyson
Malá místnost s nízkými stropy má zvláštní kouzlo. Režie a nahrávací prostory jsou tu spojené, nikdo neřeší případné přeslechy a i díky uspořádání je Ježek známý jako člověk, který dokáže z kapely na nahrávku vytáhnout její chemii a živou esenci. Vypsaná fixa u něj - naposledy s baskytaristou Mejnem - nahrála základy všech písniček na desku během několika hodin.
"My jsme hodně zkoušeli předem. Tentokrát jsme neměli dvacet písniček, ale jenom dvanáct. A už na zkouškách jsme si je seřadili, jak půjdou na desce za sebou," vypráví Márdi a rozhlíží se po studiu.
"Když jsme si tu postavili aparát, navrhli jsme, že si zkusíme zahrát na rozehřátí," vzpomíná zpěvák. "Já jsem zapnul nahrávání a ani jsem ho nestihl přerušovat, abych od sebe oddělil písně do souborů. Prostě jim to skvěle hrálo. A měli jsme všechny písničky, jak jdou za sebou, hotové za den," doplňuje ho producent.
"Najednou jsme si připadali, jako by se mezi námi vůbec nic nedělo. Zase jsme si uvědomili, jak velký je kapela kus života, a dali do toho všechno," vysvětluje si Márdi lehkost, se kterou vznikly základy nové desky. Pak už mrkne na Ježka a pouští něco z hrubých náběrů, které Fixa udělala. Výsledek bude určitě uhlazenější, než co zní z reproduktorů, ale už teď je zřejmé, že kromě klasických vypalovaček, ve kterých kapela ctí svůj rukopis, budou některými písničkami fanoušci překvapeni.
"Někdy je to v hajzlu, karma je Mike Tyson. Dá se to dát, dá se to porazit," řičí Márdi ve skladbě, kterou popisuje jako nejtvrdší, jakou kdy nahráli. Končí slovy o tom, že právě začíná "krásně smutný den". A navazuje na ni překvapivě lehká písnička se swingovým odpichem a textem pojednávajícím o tom, jaký ten krásně smutný den vlastně je. "Vypadá to, že tak pojmenujeme i celou desku. Ale ještě jsme to neřekli naší manažerce," říká Márdi, zatímco si ve studiu podupáváme do rytmu a tipujeme, že tohle bude nejspíš první singl.
Mezi dívkou a chlapcem
Pak Márdi ještě jednou překvapí, když na otázku, jak to bude vlastně s Vypsanou fixou dál, pokrčí rameny. "Sedmého března má deska vyjít. Kdo s námi bude hrát na jejím křtu na basu, ale zatím nevíme. Poprvé jsme vypsali konkurz," zamyslí se.
"Ale asi to bude někdo na čas jako host. Třeba Mejn časem zjistí, že mu hudba chybí, a vrátí se," řekne a kouká tak, že klišé o tom, že kapela je něco jako komplikovaný vztah mezi dívkou a chlapcem, vůbec nepůsobí jako klišé.
