"Myslím, že by to mohla být přímo tradicionalistická, řekněme snad i rakousko-uherská c. a k. inscenace starého smyslu i typu," říká Pitínský.
"Chtěl bych, aby měla monarchistický odér let 1860 až 1870, kdy kvetly slovanské vášně a doznívaly velké bitvy," dodal.
Pitínský vycházel z původní verze hry bez pozdějších změn, kterými Stroupežnický reagoval na nepříznivé ohlasy. Našel zde i dosud opomíjený motiv války.
"Stroupežnický se snaží vyrovnávat s tím, co vesnici přesahuje. Je zde všudypřítomná metafora války, která není tak jednoduchá a která staví do jiného světla postavy Dubského a Bláhy," vysvětloval režisér.
Podobně ve Stroupežnického hře nachází i náboženství. "Je to hluboce náboženská hra. Okolí je silnější, než je při prvním čtení cítit," dodal.
Hlavních rolí v inscenaci se ujmou například Jiří Štěpnička, Miroslav Donutil, Ondřej Pavelka, David Prachař, Jan Hartl a Kateřina Winterová.
Podle šéfa činohry Národního divadla Michala Dočekala hra zapadla do tématu letošní sezony, kterým je moc, politika a peníze: "Tahanice v Cerhonicích nám přišly stále platné."
Jde o jedenácté nastudování této hry na scéně Národního a Stavovského divadla. To první bylo v letech 1887 až 1890, tedy za Stroupežnického dramaturgického působení. Naposledy se tam pestrá galerie vesnických postaviček, kterou tvoří vzájemně se trumfující sedláci stejně jako místní poctivci, objevila v období 1979-1985.
Naši furianti jsou považováni za průkopnickou českou realistickou hru, její premiéra však vyvolala rozpaky.
"Vadila jadrná mluva i to, že sedláci tlučou pěstmi do stolu," připomíná dramaturgyně Lenka Kolihová Havlíková. A tak se po premiéře 3. května 1887 zmírňovaly provokativní rysy textu.
V autorových rodných Cerhonicích, které jsou předobrazem divadelních Honic, se Naši furianti poprvé hráli až v roce 1921. Obyvatelé obce se k postavám, které ještě mnohdy pamatovali, nechtěli příliš znát.
Premiéru Našich furiantů provází expozice "Ladislav Stroupežnický v Národním divadle", kterou je možno zhlédnout ve foyeru první galerie.
 Budova Národního divadla v Praze. |
