Kromě zhodnocení vývoje města nabízí dokument prognózy do budoucna i možná řešení. „Taková statistika je pro nás velmi důležitá, máme v ruce čísla, s nimiž lze dál pracovat,“ zhodnotil žďárský místostarosta Rostislav Dvořák.
A práce bude nejspíš dost.
Studie, pod níž je podepsán Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE, a Petr Mazouch, vedoucí Katedry ekonomické statistiky na této fakultě, odhaluje řadu ne zrovna optimistických čísel. Ta vychází z údajů z pravidelného sčítání lidí, domů a bytů, jež se provádí jednou za desetiletí.
„Ze sčítání v letech 2001, 2011 a 2021 vidíme, že každých 10 let přijde Žďár o zhruba dva tisíce obyvatel. Co 10 let jich tedy město ztratilo 10 procent,“ vyčíslil Fischer. Ještě v roce 2001 obývalo Žďár 24 289 lidí. Loni už jen 20 124.
Jakub Fischer však upozorňuje, že analýza pracuje s konceptem takzvaného obvyklého bydliště – nejde tedy o to, kde jsou lidé hlášeni k trvalému pobytu, ale kde skutečně žijí. Odliv obyvatel, byť není pro Žďár žádoucí, navíc není dle autorů analýzy zdaleka takový problém jako čísla týkající se věkové struktury obyvatel. Za poslední desetiletí ubylo totiž ve městě hlavně lidí mezi 15 a 64 lety, tedy v produktivním věku, a to o 19 %. Pětiprocentní pokles se týká počtu dětí do 14 let.
„Naopak ve skupině seniorů nad 65 let došlo k nárůstu o 27 procent,“ upřesnil Fischer s tím, že uvedené údaje se dají shrnout do jednoho čísla, jímž je průměrný věk obyvatel. „Ten ve Žďáře za 10 let vzrostl o 3,5 roku ze 41,4 na 44,9 roku, což je na demografické poměry poměrně hodně,“ řekl děkan.
Ve srovnání s obcemi v regionu patří tak město k těm nejstarším, co se věku místních týče. Například v sousední vsi Vysoké je průměrný věk jen 35,5 roku.
Do dvaceti let menší než Pelhřimov?
Také statistické prognózy, jež se vyznačují velkou přesností, do dalších desetiletek moc příznivě nevyznívají. V roce 2031 by měl Žďár přijít o dalších 12 % obyvatel, a jejich počet se tak dostane na 17 630 lidí, v roce 2041 pak dokonce na 14 700. Největší hrozbou je dle studie opět věková struktura.
Počet obyvatel největších měst VysočinyHavlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Pozn.: údaje pocházejí z veřejné databáze Českého statistického úřadu (vdb.czso.cz); počet obyvatel je k 31. prosinci. |
I nadále budou ubývat děti – v roce 2041 se předpokládá pokles až o 45 procent – i lidé v produktivním věku. A stále má růst počet důchodců.
„V roce 2041 budou senioři tvořit už více než třetinu populace Žďáru. Nyní je to méně než čtvrtina,“ uvedl Fischer. Zdůraznil však, že prognóza vychází z předpokladu, že nedojde ve společnosti k žádným zásadním změnám a demografické chování lidí bude obdobné jako dosud.
Podle žďárského starosty Martina Mrkose je současná situace dána hlavně historicky. „Žďár měl v 50. letech tři tisíce obyvatel. Populace se mnohonásobně rozrostla se vznikem Žďasu, což byl ale umělý růst, ne přirozený vývoj. Přišla sem tehdy spousta obyvatel v produktivním věku, právě dnes jsou to ale již senioři,“ míní Mrkos.
Dle doporučení statistiků, která jsou ostatně jedním z důvodů, proč si radnice nechala analýzu vypracovat, by se měli Žďárští na stárnutí obyvatel připravovat – počítat se zvýšenou poptávkou po sociálních a zdravotních službách.
„Důležitá je i propagace Žďáru jako místa, kde je možné bydlet a žít, a přitom pracovat v jiném městě,“ navrhuje v dokumentu Petr Mazouch.
Otevřít město lidem z předražených regionů
Žďár by se měl rovněž rozvíjet jako centrum oblasti, kde žije poměrně mladá populace v okolních obcích. „I když se sem tito lidé nepřistěhují, mohou zde alespoň pracovat, jezdit za kulturou a podílet se tak na ekonomickém a společenském životě,“ dodal Fisher.
Statistiky avizovaný vývoj předpokládá, že ve městě zůstane vše při starém. „My už jsme ale některé změny udělali – například nabídli veřejnosti Katalog bydlení. Chceme se tak víc otevřít lidem z předražených regionů, kteří budou hledat místo s dostupným bydlením a celkově vysokou kvalitou života,“ popsal Mrkos snahu přitáhnout do města lidi v produktivním věku.
V plánu jsou i opatření týkající se zmíněného stárnutí populace. „Už nyní ostatně vidíme abnormální přetlak u žádostí o umístění do domů s pečovatelskou službou. A musíme na to reagovat,“ pravil Dvořák.
Reakcí bude například projekt družstevního seniorského bydlení, jež má být doplněné i o další služby, jako jsou rehabilitační a lékařská péče či donáška nákupů. „Zatím je vše ve fázi rozpracovanosti. Víc bychom mohli vědět po jednání s potenciálním investorem,“ uzavřel starosta.
