Přestože policejní statistiky přesvědčují, že vysoká kriminalita je v šestitisícové Úpici na ústupu, obyvatelé mají zcela jiný názor. Dotazníkového šetření se zúčastnily více než čtyři stovky obyvatel. Jeho závěry potvrdily dlouhodobý názorový trend, že v posledních letech eskaluje napětí mezi usedlíky a sociálně nepřizpůsobivými.
„Podle výsledků šetření téměř 70 procent obyvatel se ve městě necítí bezpečně. Důvodem je zejména vysoký počet nepřizpůsobivých občanů především z řad romské komunity, drogově závislých či lidí bez domova. Výtky směřují také k malému počtu policistů a ke zřízení ubytovny pro sociálně slabé,“ shrnují autoři studie ze společnosti Východočeská rozvojová.
Mezi nejproblematičtější místa lidé považují lokality Pod Městem, Sychrov, Belvedér, Regnerovu ulici a silnici směrem na Havlovice, sídliště Na Veselce či ulice Dr. A. Hejny, Pod Skalkou a Dlouhé Záhony. Nedostatečná bezpečnost je také hlavním důvodem, proč takřka třetina dotázaných uvedla, že zvažuje stěhování.
Bezmála devět respondentů z deseti považuje nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých za hlavní riziko rozvoje Úpice. I když policie od roku 2013, kdy ve městě skokově narostla kriminalita (o nárůstu jsme psali zde), posílila zdejší oddělení a zintenzivnila hlídky, podle místních strážníci stále nejsou v ulicích příliš vidět. Téměř polovina respondentů volá po častějších pochůzkách policistů.
Podle policejních statistik je však kriminalita na ústupu. V loňském roce muži zákona v Úpici řešili nejméně trestných činů za poslední čtyři roky (více čtěte zde). Oproti kritickému roku 2013 vyšetřovali o stovku případů méně, tři čtvrtiny se jim dokonce povedlo objasnit. Průzkum je podkladem pro novou koncepci rozvoje na roky 2016 až 2024.
„Chtěli jsme znát názor veřejnosti, výsledky nás příliš nepřekvapily,“ říká úpický místostarosta Karel Šklíba (ČSSD), „avšak neodpovídají realitě.“
„Úpice není nebezpečné město, ale v lidech tento pocit přetrvává. Podle mě pramení z toho, že zde žije poměrně velký počet sociálně nepřizpůsobivých. Lidem vadí, že dělají nepořádek a že nepracují. Podle policejních statistik kriminalita klesá a je obdobná jako v jiných srovnatelně velkých městech,“ domnívá se místostarosta.
Městskou policii radnice odmítla
Opoziční zastupitel Petr Hron ze sdružení Žít v Úpici má odlišný názor. Podle něj jsou obavy místních o vlastní bezpečnost oprávněné. „Když jdete večer po Úpici, nikoho jiného kromě nepřizpůsobivých nepotkáte. Průzkumu se zúčastnilo přes 400 lidí, to je dostatečný vzorek,“ říká Hron.
Téma bezpečnosti nejvíce hýbalo veřejným životem v Úpici na přelomu let 2012 a 2013, kdy se do města přistěhovaly desítky sociálně nepřizpůsobivých. Na rostoucí kriminalitu obyvatelé reagovali peticemi. I přes naléhání veřejnosti a některých zastupitelů radnice odmítla z ekonomických důvodů založit městskou policii. Některá opatření přesto přijala (o volání po strážnících čtěte zde).
Zavedla kamerový systém a zintenzivnila spolupráci s trutnovskou městskou policií, která do Úpice dojíždí častěji než v minulosti. Kamery 24 hodin denně monitorují pět míst a město chce kamerový systém i nadále rozšiřovat. Podle opozice to není dostatečné, radnice prý na zásadnější řešení bezpečnosti v ulicích rezignovala.
„Vedení města s tím nic nedělá. Pořád si myslím, že nejvíc by pomohla vlastní městská policie,“ zdůrazňuje Hron.
V tomto volebním období opoziční zastupitelé návrh už znovu předkládat nebudou. Kolik problémových lidí v Úpici dnes žije, nikdo přesně neví. Ve srovnání s kritickým rokem 2013 jich však je podle všeho méně a počet se ustálil. Konkrétní číslo neznají ani úředníci.
„Někteří lidé zde mají nahlášen trvalý pobyt, ale ve městě už dávno nežijí,“ dodává místostarosta Šklíba.
