Přestože jsou v arénách a na zimních stadionech tisíce sedaček prázdných, úplně za zavřenými dveřmi se vyvrcholení hokejové sezony neodehrává. Být partnerem některého z klubů může znamenat vstupenku do ráje zvaného play off. Pak „stačí“ projít při vstupu do haly antigenním testem na covid a pokochat se zážitkem, k jehož zprostředkování musí většině fanoušků stačit televize.
Například v Brně i tohle stojí za to a zápasy kolikrát mívají pořádně rušnou a peprnou kulisu. Sponzoři a pozvaní hosté se totiž umí v hledišti taky rozparádit. Nad osiřelými tribunami jsou rozsazeni ve skyboxech a na VIP sedadlech až vysoko pod střechou arény, ale dávají o sobě slyšet.
„Už se tady vytvořily skupinky, které se snaží fandit. Spontánně se rozjela překřikovačka, kdy jeden sektor křičí Kometa a druhý Brno. Po gólu to je i rachot. Jde ale o to, že bychom měli sedět dva metry od sebe, a v prázdné hale člověka hokej tak nevtáhne. Je to takové neslané nemastné. Pořád je ale dobré vidět hokej na vlastní oči,“ popisuje zážitky brněnský fanoušek Jakub, který se na Kometu dostane díky tomu, že patří k partnerům klubu.
Kometa v klinické smrti, Třinec opět vyhrál. Blízko postupu je i Sparta |
S Kometou i v této prazvláštní sezoně bez fanoušků zažil, jak se při zápase proti Liberci do sebe slovně a gesty pustili dva hráči soupeře s několika sponzory na ochoze. Michal Bulíř jim z ledu jim z ledu gestem ukazoval, že musí být opilí, Jaroslav Vlach je vehementně zval k výměně názorů na trestnou lavici a čestní hosté utkání po nich po obou pokřikovali a hrozili rukama.
Po zvládnutých zápasech předkola s Vítkovicemi byla zase nálada úplně opačná, fandilo se a brněnští hráči pak objížděli led, tleskali rukavicemi o čepele holí a sponzorům vděčně kynuli rukama.
„V Brně jsou lidé slyšet i z vipek. Děkujeme jim, že chodí,“ dal tehdy najevo kapitán Martin Zaťovič, že hráči na ledě o podpoře vědí.
Mezi sponzory chodí i pár „kotelníků“
Hokejisté mají od fanoušků v hledišti vyvěšený vzkaz, že mají bojovat srdcem i za ty, kteří na utkání být nemohou, ale přece jen osobní podpora je pořád osobní podpora. A o tu se starají nadšení podnikatelé či jejich přátelé. Ve skyboxech díky tomu zahlédnete i pravidelné návštěvníky tribuny na stání ve fanouškovském oblečení.
„Během základní části se nijak zvlášť nefandilo, to se spíš tři sta lidí šlo podívat na hokej. Atmosféra o ničem, ale aspoň se můžete jít podívat. Lidi seděli, koukali, občas někdo zatleskal. Když jsme dali gól, točilo se šálami. Ale že by se nějak extra skandovalo, to ne,“ přidal svoje postřehy jiný z brněnských diváků. V základní části byl na Kometě dvakrát, v play off zatím ani jednou.
Nepochybuje o tom, že atmosféra v hale je při vyřazovací části úplně jiná než v prosinci nebo v lednu.
Od středy už brněnské zápasy čtvrtfinále dokonce provázejí i chorály, tvořící neopakovatelnou atmosféru na zápasech Komety. Ne, to se do haly nevrátili diváci, ale Kometa se rozhodla povzbudit svůj tým v dosud nerovném boji s Třincem. Nahrané popěvky fanoušků, stejně jako pískot či jásot po gólu či při šanci, pustila během třetího utkání série proti Ocelářům poprvé v této sezoně z reproduktorů.
 |
Nad liduprázdnými sedačkami se během hry nesl hluk, jako kdyby byla hala nejméně z poloviny plná. Ozýval se i pískot při potyčkách nebo zaburácení, když visel gól domácích ve vzduchu.
„Takovou atmosféru tu mají, když tu jsou fanoušci, Kometu to dokáže povzbudit. Domácí jsou na takové prostředí naučení,“ domníval se třinecký útočník Miloš Roman po utkání, které Oceláři vyhráli 4:1 a utekli v sérii na 3:0.
„Museli jsme si (na fandění z repráků) zvyknout. Snažili jsme se po sobě co nejvíc křičet, protože zvuk byl pořádně nahlas. Některá slova v tom hluku i zanikla. Ve čtvrtek už budeme vědět, do čeho jdeme, a bude to lepší,“ řekl k nahranému fandění, které na svých stadionech pouští i některé další kluby, ale ne všechny, Roman.
Dá se říct, že kulisa na zápasech v Brně je proměnlivá. Prázdná DRFG Arena už viděla i pěkně ostré scény; nejen s Libercem, ale vyhrocený byl i zápas s Třincem na konci ledna. Tam sporné výroky rozhodčích vážené hosty brněnského klubu taky strhly k nadávkám.
Jindy je pro změnu na ochoze vidět vlajka na dlouhé žerdi v rukou fanouška v dresu. Nechybí nadšené točení šálami, pokud Kometa skóruje, jenom vzduch nevíří 7 700 párů rukou, ale jen pár set.
„Jsou zápasy, kdy se hlediště chytá dobře. Když je šance, nebo má Kometa závar, tak i to klasické ‚hej, hej, hej‘ se skanduje,“ usmívá se sponzor Jakub. Aby se ale skákalo po gólu s rukama navzájem kolem ramen, to už se v malém počtu diváků neděje. „Hromadné vyvolávání jména střelce gólu se taky děje výjimečně. Jsou to spíš takové náznaky,“ krčí rameny.
Zápasová show běží jako obvykle
Konkrétně středeční čtvrtfinále bylo v hledišti DRFG Areny až nečekaně klidné. Buď se fandění z VIP sektorů nekonalo, nebo nebylo slyšet přes nahlas puštěné zvuky tribun. Jen na kraji zápasu se dvě malé skupinky hostů - jedna z Brna a jedna z Třince - na tribuně „poštěkaly“ ohledně hlasitosti projevu hostů v třineckých dresech, ale brzo zavládl klid.
Pokud jde o dramaturgii zápasu, dostává i hrstka sponzorů „kompletní“ show. Hráči nastupují do zhasnuté haly, ve středu jim před úvodním buly zpěvačka přednesla státní hymnu. Zápas má svého moderátora, pouští se hudba během přerušení, naplno jede světelná kostka.
Snad jen divácké soutěže o přestávkách se nekonají.
„Fandění ve vipkách není nic, co by se dělo jen teď při lockdownu,“ upozorňuje zároveň brněnský divák Jakub. „Když je plný stadion, strhne to i sponzory. Někteří se tam jdou pobavit o byznysu, někteří jsou trochu škrobení, ale jsou mezi námi i úplně normální kluci. Atmosféra je strhne, někdo si dá dvojku vína a už to burácí. V této sezoně kolem sebe vidím, že jsou spíš otrávení,“ připouští.
Teď by si ale měli užít každou návštěvu hokeje. Speciálně v play off a konkrétně v Brně nikdy nevíte, kdy na hokej jdete v sezoně naposledy.
