Když se na konci srpna objevilo jeho jméno v nominaci české reprezentace na přípravné dvojutkání proti Slovensku, pro některé hokejové fanoušky šlo o naprosto neznámou.
Dvaadvacetiletý brankář Miroslav Svoboda dosud chytal především v nižších soutěžích a minulý ročník strávil v první lize, v níž nastupoval v dresu Jihlavy.
Největšími zkušenostmi někdejšího mládežnického reprezentanta s extraligou tak bylo devět startů v jarní prolínací soutěži, v níž Dukle skvělými výkony vychytal překvapivý postup mezi českou elitu.
Během roku tak z prvoligové Jihlavy přes úspěšnou extraligovou baráž došel až do národního týmu. „Stoprocentně to tak bylo,“ uznává Svoboda. „Samozřejmě tam ale asi hrál roli i výhled, že teď můžu v Plzni působit jako první gólman. A když si to nepokazím, že toho asi odchytám hodně. K tomu určitě trenéři taky přihlédli,“ myslí si.
Premiéru v národním dresu si odbyl 24. srpna v Žilině, kde vychytal vítězství 2:1. „Bylo nás tam spoustu mladých kluků, byla to spíš taková trošku starší dvacítka. Tak bych to nazval já,“ líčí s úsměvem.
„Ale jeden start za reprezentaci zapsaný mám a jsem za to rád. Musí mě to motivovat do další práce. Protože takových brankářů, co v mém věku byli někde v nároďáku, už bylo... A teď už třeba ani nehrají hokej,“ nechce úspěšnou premiéru přeceňovat. „V podstatě to nic neznamená. Ale samozřejmě: potěšilo mě to,“ připouští.
Svůj podíl na Svobodově nominaci zřejmě měl také trenér brankářů národního týmu Petr Jaroš. Ten měl třineckého odchovance uplynulý rok denně před svým zrakem - ve stejné funkci totiž současně působí i v Jihlavě.
„Asi to svůj vliv mělo. Nikdo nemůže říct, že ne,“ připouští Svoboda, který si obnovenou spolupráci pochvaluje. „Mohl jsem s ním potrénovat a za čtyři dny, co jsem tam byl, jsme udělali spoustu práce. Takže jsem za to strašně vděčný,“ děkuje na dálku Svoboda.
V neděli mohl poděkovat i osobně. V devátém extraligovém kole totiž Plzeň hrála právě s Jihlavou.
„Před sezonou jsem se na tento zápas těšil hodně,“ přiznává Svoboda. „Lidé v Dukle mi v mé kariéře moc pomohli, za ten rok v Jihlavě vzpomínám rád. A tak jsem se těšil, že je znovu uvidím.“
„Občas si volám s Kubou Škarkem, jsme kamarádi“
V kontaktu je především se svými bývalými parťáky z brankoviště. „Občas si volám s Kubou Škarkem, protože si dovolím říct, že máme kamarádský vztah. A teď jsme si psali i s Lukášem Sáblíkem,“ prozrazuje.
„Před pátečním zápasem s Vítkovicemi měl rozlučku, tak jsem mu popřál, ať si ji užije. A on mi na oplátku psal, že se těší na neděli: že to bude sledovat,“ doplnil.
Více spokojený mohl být po vzájemném utkání Svoboda. Plzeň totiž zvítězila 2:1 v prodloužení.
Indiáni tak potvrdili svůj skvělý vstup do sezony: díky sedmi vítězstvím v dosavadních devíti kolech jsou na čele tabulky - o bod druzí za Kometou Brno. A všechny zápasy za ně odchytal právě Svoboda.
Gólman Plzně Miroslav Svoboda zasahuje proti jedné ze střel jihlavských útočníků.
„Zatím nám to funguje,“ pochvaluje si. „Ale opravdová síla mančaftu se ukáže, až prohrajeme. Jestli se z toho dokážeme oklepat. V Jihlavě jsme loni prohráli pětkrát za sebou a poté jsme udělali dlouhou šňůru výher. Tady pracujeme na tom, abychom se nějaké nepříjemné sérii vyhnuli.“
A jak Svoboda hodnotí dosavadní výkony nováčka z Vysočiny v extralize? „Zatím se jim daří, pár zápasů otočili,“ všímá si. „Ale na nějaké soudy je ještě brzy. Protože je za námi deváté kolo a těžko říct, jak se to vyvine. Můžeme se o tom bavit třeba po 25. kole, až bude mezi prvním a posledním větší rozestup. Teď je tak malý, že stačí malé zaváhání a rázem jste někde úplně jinde,“ uvědomuje si.
„Opravdu se uvidí až někdy začátkem prosince, jak to bude všechno vypadat. Každopádně kluky sleduji a držím jim palce,“ vzkazuje.
