Když letos v lednu přebíral Libor Dolana společně s dalšími exjihlavskými hokejisty na radnici pamětní medaili pro největší osobnosti Dukly, hlásil: Až jednou kluci postoupí zpátky do extraligy, budu první na stadionu při jejich zápase se Spartou.
Tehdy měl před sebou jihlavský tým ještě hodně dlouhou cestu do nejvyšší domácí soutěže, nicméně cíl nakonec splnil a dnes večer narazí před vlastním publikem právě na zmiňovaný pražský klub.
AUTOGRAMIÁDA. O podpis bývalého skvělého útočníka Dukly Jihlava a reprezentace je mezi fanoušky pořád zájem
„Jo, pamatuju si, že jsme o tom spolu mluvili,“ usmíval se včera Dolana. „A jestli opravdu půjdu? Určitě. Nevím sice, jestli budu na stadionu úplně první, ale určitě přijdu včas,“ slíbil bývalý dlouholetý útočník Dukly i reprezentace.
Už jste letos na nějaký zápas Jihlavy vyrazil, nebo to bude vaše premiéra?
Ne, chodím pravidelně. Zatím jsem byl na každém zápase. Extraliga mě chytla.
A co říkáte na prozatímní výkony Dukly?
Kluci začali velice dobře, ale teď... No zkrátka to není ono, chtělo by to zase co nejrychleji vyhrát.
Zejména poslední tři zápasy se Dukle nevydařily. Jeden vstřelený gól za 180 minut hry, to je dost bídná bilance...
Je to tak. Přitom ze začátku mě právě mile překvapili, že dávali gólů hodně. Ještě jsem si říkal, že je to super, hlavně aby to klukům vydrželo. Snad se zvednou.
Máte v hledišti svoje stálé místo?
Jasně. Chodíme s bývalými spoluhráči na balkon. Máme permanentku.
Jste při zápasech nervózní, řešíte spolu některé situace?
Žádný extrém to není, ale je jasné, že některé věci probíráme víc.
Který jihlavský hráč se vám svými výkony zatím v nové sezoně zamlouvá nejvíc?
Oni hrají kolektivně, jako tým. Musí tak hrát. Ale přece jen, když vidím, jak po ledě jezdí Tomáš Čachotský, tak z toho mám fakt radost.
Jak vy osobně vzpomínáte na zápasy se Spartou?
Jedním slovem derby. Stejně velký rival jako Kometa Brno. To se nedá popsat, to se musí zažít. My řvali: Jdeme na ně! A oni zase, že vlítnou na nás. (usmívá se)
Pohltila vás atmosféra?
Jasně, pokaždé. Vzpomínám si, jak jsme třeba s Leo Gudasem spali na jednom pokoji v nároďáku a o týden později se pak při zápase v lize mlátili na ledě jak malí kluci. (směje se) Prostě Sparta je Sparta a Dukla je Dukla, přes to nejel vlak. A nejede.
Co říkáte prozatímní návštěvnosti v Jihlavě?
Pěkný. Navíc zatím nejsou fanoušci moc zklamaní, kluky tolerují, takže atmosféra je výborná. Ale jak říkám, chtělo by to už zase vyhrát.
Nejlépe hned ve čtvrtek večer?
Kéž by. Navíc proti Spartě by to bylo úplně nejlepší. (usmívá se)
Všimla jsem si, že kromě pravidelných návštěv hokejové extraligy máte skoro vzornou docházku i na domácí fotbalové zápasy prvoligové Vysočiny...
Jo, baví mě to. Chtěl bych, aby se oba týmy pohybovaly v tabulce o něco výš. Sport je pro mě příjemný způsob, jak strávit večer.
A chodíte se pouze dívat, nebo si občas ještě i sám zasportujete?
Ne, teď už ne. Už mi v tomhle směru stačí moje práce. (usmívá se)
Můžu se zeptat, čemu konkrétně se v práci věnujete?
Dělám v expedici masa. A taky se pořád věnuju i akvarijním rybičkám. Tak nějak v klidu si proplouvám životem. (usmívá se).
