„Máme mladý tým, chceme hrát náročný fotbal, v pohybu, vytvářet si šance,“ vykresluje Jarolím. „A pak je to o zakončení. Až na Líšeň jsme vždy dali gól. Chceme, aby náš fotbal bavil. Měli jsme slibné akce, pro lidi dobré. Naši hráči se musí učit, vyzrát. Myslím ale, že jsme na správné cestě.“
Pomáhají k tomu i posily, které Arma v létě přivítala. „Krobot se do toho postupně dostává, ale nebudu ho přechvalovat. Potřebujeme, aby přidržel balon a pomohl v soubojích, neměli jsme typického útočníka. Má potenciál,“ tvrdí Jarolím.
Vidět je i Nigerijec Ogiomade. „Marvis nám pomáhá. Stejně tak Francouz Mechmache. Proti Prostějovu hrál poprvé od začátku a věděl si rady. Do mezihry je to důležitý článek, nebojí se hrát, chce balon. A na to, jakou má postavu, uhrává i souboje.“
Nigerijci, kteří v Armě působili loni, se ještě mají ze své domoviny vrátit. „Víza už mají podaná, ale nedokážu odhadnout, kdy dorazí a v jakém stavu.“
Duel s Prostějovem, který skončil 1:1, byl prestižní, protože se Jarolím utkal se svým ústeckým předchůdcem a kamarádem Jiřím Jarošíkem.
„Máme výborný vztah, probíráme plno věcí. Rozhodně jsme to ale nedomlouvali na remízu,“ usmál se Jarolím. „Mám blízko k lidem, kteří ve fotbale něco dokázali. Jirka je profík, má přehled. Jsem rád, že takoví lidé dál ve fotbale působí.“
Gól dal Armě exústecký Vasil Kušej. „Chtěl jsem, aby tady v létě zůstal, ale rozhodl se jinak. Trefil se nádherně,“ zatleskal Jarolím, jemuž chyběl lehce zraněný kapitán Václav Prošek.
Nejsem líný, jen potřebuji peskovat. A Jarošík to ví, říká Kušej |
„Je důležitý v kabině i na hřišti, pořád je v pohybu, ve sprintu, dokáže se prosadit individuálně. Ve 2. lize takových hráčů moc není.“ Dnes Arma hraje pohár ve Velkých Hamrech, v neděli 2. ligu na Žižkově.
