„Na to, jak vypadáme celý rok v lize, je možná zázrak, že jsme byli v semifinále,“ řekl kapitán sklářů Admir Ljevakovič. „V naší situaci jsme odehráli dobrý zápas, ale byla otázka času, kdy nějaký centr propadne, protože jich lítalo hodně.“
Po nadějném úvodu se hosté bránili permanentnímu, byť málo zubatému tlaku favorita. Odolávali až do 76. minuty, kdy Ondráškovu hlavičku do tyče doklepl za Grigarova záda Havel. V nastavení mohl po standardce srovnat Knapík, jeho hlavičku čapl gólman Staněk.
„Teplice hrály z bloku, my se do nich hůř dostávali. Věřili jsme, že odpadnou. I od nich padalo, že běhali bez balonu a že jsou hotoví,“ tvrdil plzeňský bek Milan Havel v ČT Sport. Chápal, že Teplice se zatáhly: „Oni hráli otevřeně na Spartě, u nás na podzim taky, a vždycky dostali sedmičku. Poučili se.“
Kádrové trable Teplic se během jara stupňují, naposledy v neděli v Brně vypadl záložník Žitný. Přetrhl si přední zkřížený vaz v koleni a pauzírovat bude možná i celý podzim.
„Prohráli jsme se ctí. Nevykašlali jsme se na to, o finále jsme se rvali do poslední chvíle, ale síly odcházely. Zápasy jsou našlapané. Anglické týdny by nám při plném stavu hráčů nevadily, ale když máte dvanáct marodů, je to pro nás těžké. Nemáme moc variant sestavy. Hráli jsme sedmý zápas za 26 dní a ještě v šibeničním termínu, když jsme se vraceli z Brna v neděli večer,“ líčil teplický trenér Radim Kučera.
Zdravotním lapáliím sklářů i důležité záchranářské partii se Zlínem, která je čeká v neděli doma, uzpůsobil v semifinále sestavu i taktiku.
„Nechtěli jsme Viktorii nahánět jako doma,“ připomněl Kučera týden starý ligový zápas s Plzní a porážku taky 0:1. „Doma nám vycházel presink, byli jsme živější, jenže ta únava se nasčítá. Takže jsme se do toho nepouštěli, při hře nahoru dolů bychom ztratili plno sil. A není z čeho brát, únavu na hráčích vnímám. A mám strach, že se pak kvůli ní stane něco jako Žitnému. Kluci toho prostě mají plné kecky, je to záhul, ale staví se k tomu čelem.“
Až v průběhu druhé půle vypustil teplický trenér na hřiště Vukadinoviče, Černého a Kodada, předtím je šetřil na Zlín. Jiné své muže chtěl stáhnout dřív, jenže nadějné bezbrankové skóre mu to nedovolilo. „Za stavu 0:0 jsem nechtěl udělat harakiri, být to 0:2, prostřídám víc a jinak.“
Kučera týmu děkoval za zápas i za pohárovou pouť. „V poháru jsme hráli uvolněně, bez tlaku. Zažil jsem to v roce 2012 v Olomouci, v lize jsme uhráli záchranu s odřenýma ušima, pohár jsme projeli jako nůž máslem až k vítězství. Naši kluci to odpracovali dobře, ale stále za to nejsou odměněni. Musíme tomu jít dál naproti a věřím, že pak konečně odměněni budou, snad už proti Zlínu,“ přeje si.
Vrátí se někdo z marodů? „Doufám, že někdo už třeba na čtvrthodinu zasáhne. Vždycky se modlím, ať všichni zápas ve zdraví přežijí.“
