„Arsenal byl jednoznačně lepší, i doma nás předčil, postoupil zaslouženě,“ uznal Trpišovský po jednoznačném výsledku. „Pro tým je hrozná rána, když během šesti minut dostane tři góly. Psychicky nás to srazilo dolů. Ale druhý poločas už byl na morál, nemohli jsme je potrápit víc.“
Slávisté se vzhledem k nadějné remíze 1:1 v Londýně plánovali prát o semifinále, ale...
„Tentokrát jsme měli prázdnou nádrž, nedokázali jsme se pohybovat jako v předchozích zápasech, soupeř byl dynamičtější, rychlejší, pohyblivější. Nestačili jsme,“ viděl Trpišovský.
O čem ještě hovořil?
O průběhu zápasu. „Vstoupili jsme do něj slušně, dobře kombinovali, pak přišla pasáž, kdy jsme udělali tři čtyři podobné ztráty ve středu hřiště. Z totožných situací jsme dostali góly. Arsenal rychle získal náskok, my jsme se snažili dostat do příležitostí, ale většinou jsme ztratili míč a oni šli do brejku.“
O smršti inkasovaných gólů během šesti minut, která tým potkala i předloni proti Chelsea a loni proti dánskému Midtjyllandu: „Stalo se to potřetí za asi 120 zápasů. Je to o kvalitě soupeře, o tom, že si začne věřit. Hráči na této úrovni jsou extrémně rychlí, jak se dostane balon za obranu, je to složité. Věděli jsme, že někteří naši hráči nehrají dobře, zvažovali jsme střídání, ale přišla penalta, gól... Čekali jsme do poločasu, i kvůli zdravotním problémům některých hráčů. Ale je fakt, že psychické rozpoložení bylo podobné jako na Chelsea. Chyběli nám tam hráči v defenzivě, někteří hráli na jiných pozicích, tentokrát to bylo podobné. Pak děláme chyby, které jindy neděláme.
O konečném výsledku: „Mrzí nás výsledek. Mohli jsme to o půli zavřít, stát na vápně, ale viděli jsme, jak lidi, kteří dorazili, fandili. Chtěli jsme dát aspoň jeden gól, proto se hrálo tak otevřeně.
O srovnání s týmem, který došel do čtvrtfinále před dvěma lety: „Teď jsme silnější v ofenzivě, máme víc dynamických, rychlých hráčů, to se ukázalo proti Leicesteru i třeba proti Nice. Před dvěma lety tu byla jiná typologie hráčů, hodně gólů jsme dávali po standardkách a měli jsme i kus štěstí. Postupy přes Rangers a Leicester byly naopak jednoznačné a zasloužené. Většinu zápasů jsme odehráli na vysoké úrovni, dokazují to i čísla, která jsou lepší než před dvěma lety. Tehdy jsme se hodně přizpůsobovali hře soupeře, teď jsme víc šli vlastní cestou.
O rozdílu mezi Slavií a Arsenalem: „Výsledek je hrozný, některé chyby taky, rozdíl v některých parametrech byl velký. Ale dělali jsme si podrobný rozbor prvního zápasu, a to jak ho zvládl třeba Holeš bez jediné chyby... I dneska nás zachránil v mnoha situacích. Vidím plno pozitiv, třeba Lukáše Provoda, jak se snažil soupeřům vyrovnat. Ale je pravda, že rychlost nebo naběhané metry jsou mnohem nižší než třeba proti Rangers, protože narůstá únava.“
O tom, jak velkou roli ve vyřazení hrála únava: „Nerad o ni mluvím, jsme tu od toho, abychom ji překonali. Ale je fakt, že ani v derby nebo předtím v Londýně jsme to nebyli my. Sima přiletěl zraněný z nároďáku, Kúdela taky, většina kluků by potřebovala dva dny volno, vyskočit z toho, pak mít jiný styl tréninku a připravit se na těžký zápas. Proti Arsenalu do toho dali běžecky všechno, ale zdaleka se nedotkli toho, co předvedli třeba proti Rangers nebo Leicesteru. Hrát během sedmi dnů dvakrát s Arsenalem a derby je fakt velká nálož. Nechci říkat, že jsme prohráli proto, že jsme byli unavení, ale... Potřebujeme určité parametry a dneska jsme se jim nepřiblížili.“
O tom, jak zápas ovlivnila kauza Kúdela a zpráva o desetizápasovém trestu: „Řešilo se to hodně. Trest jsme se dozvěděli den před zápasem, Ondra je už zdravý, trénuje s námi... Pro něj to znamená, že přišel nejen o tenhle zápas, ale asi i o Euro a další utkání. Hlavně ta výše trestu a odsouzení bez důkazů nás zasáhla. Ale na výkon to vliv nemělo. Ovlivnila nás spíš jeho absence.
O tom, jak moc chyběli fanoušci: „Bavíme se o tom často, je mi to líto. Už máme všichni fakt velký absťák po lidech na stadionu, velké zápasy bez nich nemají atmosféru, výkony by byly lepší, kdyby tu byli. Děti už chodí do škol, testují se, snad to bude brzo možné i na stadionech, kde je čerstvý vzduch. Tentokrát tu pár set lidí bylo a hned to bylo aspoň trochu jiné. Třeba se do konce sezony něco změní, ať se nemusíme vídat jen přes počítače a televize. Už to všichni potřebujeme, dostat se z té bubliny ven.“