Už před pár dny to viděl jasně. "Posedím se zaměstnanci v mém sanatoriu ve Františkových Lázních, pak s rodinou, nic víc. Syn to chce oslavit ještě v létě, až se vrátí z Tbilisi, kde trénuje. Já ale doufám, že do té doby na to zapomene a důvodem k oslavě bude jenom mistrovský titul Dinama v gruzínské lize," říká Uhrin starší v obsáhlém rozhovoru pro MF DNES.
Na společenské dýchánky nikdy nebyl stavěný. Při akcích tohoto typu se nepozorovaně objevil a podobně v tichosti a sám mizel. Když v létě 1996 celý národ oslavoval anglické stříbro, největší úspěch českého fotbalu nové éry, Uhrin vyrazil na jedinou besedu do Slaného.
"To byla moje zásada. Jakmile přišel úspěch, musí se hráči vysunout dopředu a já ustoupím do pozadí," vysvětluje. "Moje nejmilejší role byla v triku a kalhotách někde u hřiště. Doma mám asi deset obleků, které jsem v životě vyfasoval, ale moc je neonosil. A nebudu ani teď při sedmdesátinách."
Dnešní oslavenec se poslední měsíce drží od fotbalu trochu stranou. Stará se o sanatorium ve Františkových Lázních, které mu patří a dostavěl ho z vlastních peněz.
Péče o areál ho vytěžuje maximálně. Stará se o 14 zaměstnanců a prožívá běžné starosti, jakými se musejí prokousávat hoteliéři. "Ve Františkovkách se mi vždycky líbilo. Jezdil jsem tam už se Spartou do hotelu Monti začátkem devadesátých let," vzpomíná na památné roky.
Mužstvo válelo v nultém ročníku Ligy mistrů, vyřadilo nejlepší klub té doby Olympique Marseille, doma porazilo slavnou Barcelonu a skončilo celkově v soutěži na třetím místě. Fanoušci ještě dodnes nezapomenou na úžasnou sestavu: Kouba - Horňák, Novotný, Chovanec, Vrabec - Mistr, Němeček, Frýdek, Vonášek - Černý, Siegl.
Dušan Uhrin získal se Spartou dva tituly, v roce 1991 a 1993.
Do české ligy se vrátil v létě 2001 a krátce vedl Teplice.
Naposledy trénoval Slovan Bratislava (2009).
Teď má Uhrin ve Františkových Lázních svůj druhý domov. Každý týden je tam od pondělí do pátku a pečuje o rozkvět sanatoria Mariot, jemuž dal jméno po hotelu, kde bydlela fotbalová reprezentace během Eura 1996 v Anglii.
"Jsme nestátní zdravotnické zařízení. To přináší spoustu problémů. Například musíme mít přímo z místních zdrojů, tedy františkolázeňských, bahno, plynovky a další věci. Po letech jsme loni měli konečně dobré hospodářské výsledky, situace se pozvolna zlepšuje. Stojí to ovšem hodně úsilí i peněz. Loni v lednu jsme měli špatný měsíc a já musel dát 300 tisíc korun ze svého, aby se mohlo vůbec pokračovat."
Dušan Uhrin  Narodil se 5. února 1943 v Nové Vsi nad Žitavou na Slovensku. Trénoval tři generace Sparty (1976-77, 1981-83 a 1990-93), má s ní 2 tituly (1991 a 1993) a 3 domácí poháry (1976, 1991 a 1993). Vybojoval 3. místo v Lize mistrů (1992) a čtvrtfinále Poháru vítězů (1993). Dále vedl mimo jiné Cheb, Hradec Králové, AEL Limassol, Macabi Haifa, Dinamo Tbilisi, Slovan Bratislava. Stal se prvním trenérem české reprezentace (1993-97). Proslavil ji stříbrem na ME 1996. Vedl též reprezentaci Kuvajtu (1999-01). |
Návrat k trenérské práci by Uhrina lákal, na druhou stranu si je vědom, že by ho práce naprosto pohltila a šidil by své sanatorium. A to momentálně nechce.
"Kdysi jsem si řekl, že budu dělat ve Františkovkách jezevce nebo tam krmit labutě u vody. A to se někdy děje."
Fotbal tedy sleduje prozatím jen zpovzdálí, těší se z úspěchů svého syna a občas rozdá rozhovor.
Dobře má vytipovanou otázku, kterou dostává nejčastěji a která ho spolehlivě dopálí: když mu začnete naznačovat, že na Euru 1996 to mužstvo jen ubránilo, ukopalo. A že to třeba bylo i se Spartou.
"Občas se psalo, že jsem měl štěstí a jen tím získával úspěchy. To je zvláštní. Copak je možné, aby člověk měl 15 let jen štěstí a na tom založil celou kariéru? Vycházel jsem z možností, jaké mužstvo mělo. Na Euru nám chyběl druhý útočník, tak jsem taktiku postavil na zajištěné obraně a dynamickém přechodu do útoku. Legendární kouč Alex Ferguson pak prohlásil, že to bylo skvělé, přesně šité na možnosti mužstva. On a další mě vyhlásili nejlepším evropským trenérem roku 1996. Od takových veličin to pro mě bylo velké uznání," vzpomíná.
