Čtyřiadvacetiletý záložník měl právě za sebou poslední zápas v rudém dresu. Vítězný, přesto neúspěšný. Sparta potřebovala Vaslui porazit o tři góly, aby postoupila do Evropské ligy. Vyhrála jen 1:0.
Když se v pátek dopoledne jeho čtvrteční spoluhráči trousili na Letnou na trénink, Vacek už byl v Itálii a podepisoval čtyřletou smlouvu s prvoligovým klubem Chievo Verona.
Byla to připravená akce. "Ale rozhodně jsem neplánoval, že se Sparta nedostane do Evropské ligy. Bylo to smutné loučení," hlesl Vacek, když v noci Letnou opouštěl.
Co jste řekl v kabině?
Nálada tam byla smutná. Jinak kluci tušili, že odejdu. Přáli mi to. Chtěl jsem zůstat na kvalifikaci a pomoci jim do hlavní fáze. Chyběl kousek, strašně moc nás to mrzí.
Proč se to nepovedlo?
Chtěli jsme na soupeře vlítnout, což jsme udělali. V prvních dvaceti minutách jsme pořád byli u nich ve vápně, ale nedali gól. Stálo nás to strašně moc sil.
Skórovali jste až po hodině hry, ale druhý gól, což by znamenalo prodloužení, už jste dát nedokázali.
Navíc jsme se na ten jeden strašně nadřeli. Pak už na to asi nebylo.
Měl jste na hřišti v hlavě, že je to váš poslední zápas za Spartu?
Snažil jsem se soustředit na to, abych hrál co nejlíp. Nebylo to jednoduché už jen proto, že první utkání v Rumunsku se nám nepovedlo. Chtěl jsem to napravit, vydal jsem se ze sebe všechno. Moc jsem si přál, abych odcházel s tím, že se postoupilo.
Takže byste odešel i v případě, že by se Sparta do Evropské ligy dostala?
Ano, přestup už byl hotový. Sparta se hodně snažila, aby mě udržela. Ale pan Křetínský i trenéři chápou, že chci jít dál. Jsem Spartě vděčný, že mi před čtyřmi lety dala šanci. I za to, že mi teď odchod nezatrhla.
Klubový majitel Křetínský vás pustit nechtěl?
Když jsem během jara prodlužoval smlouvu, tak jsme se dohodli, že pokud přijde lukrativní nabídka pro Spartu i pro mě, tak mě pustí. Když prostě budu cítit, že je to pro mě ten správný krok. To se stalo. Chievo udělalo hodně práce, aby mě získalo. Souhlasilo se vším, co Sparta žádala.
Jak vzpomínáte na léto 2007, kdy jste přišel z Německa s vizitkou talentu, který uvadá?
Dva roky jsem skoro nehrál, byl zraněný, přesto mě Sparta vzala. Takže si strašně moc vážím toho, co jsem tady zažil. Čtyři roky, to bylo krásné období. Začínal jsem v béčku vlastně od nuly. Postupně jsem se dokázal dostat do sestavy áčka a v poslední době i do reprezentace. Letošní sezonu jsme začali výborně, cítili jsme, že jsme se zvedli. Z osmi zápasů jsme nevyhráli jen jeden, ale ten rozhodl o tom nejdůležitějším.
Rozhodl o tom, že Sparta je na podzim bez pohárů. Jaký dopad to podle vás bude na klub a na mužstvo mít?
Sparta a evropské poháry k sobě patří. Je hrozná škoda, že to nevyšlo. V Evropě je vidět klub i hráči. Klukům přeju, aby udělali titul. Věřím, že to dokážou a příští rok budou v Lize mistrů.
Tu jste si se Spartou nezahrál. Co vám v paměti utkvělo nejvíc?
Sparta celkově. Všichni, kteří tady byli, tak potvrdí, jak je těžké se v ní prosadit.
Váš nejlepší zápas?
Můžu říct, že jsem dal do všech zápasů všechno. Ale jeden? To ne, ten nedokážu teď vybrat. Chci říct...
Co?
Že si vážím všech lidí, kteří pro Spartu pracují. Hlavně pana Křetínského, Chovance a trenéra Haška. Všichni mi moc pomohli, dali mi šanci, když mě spousta lidí už odepsala. Chtěl bych moc poděkovat fanouškům, kteří při mně stáli a skandovali moje jméno. Vzpomínám na celou Spartu. Rozloučil jsme se smutně, ale za ty čtyři roky mám v sobě hezký pocit.
