Podle odborníků pojištění majetku patří mezi základní finanční produkty každé domácnosti. U rodinného domu v hodnotě pěti milionů korun se roční pojistné pohybuje kolem čtyřech tisíců korun. Pokud k nemovitosti připočítáme vybavení domácnosti v hodnotě půl milionu korun a občanskou odpovědnost čtyřčlenné rodiny i s domácím mazlíčkem s limitem pět milionů korun, cena pojistky obvykle nepřekročí šest tisíc korun ročně.
„Pojištění proti škodám v důsledku silného větru má téměř každá pojišťovna již v základním rozsahu pojistné smlouvy o pojištění nemovitosti,“ uvádí analytik neživotního pojištění skupiny Partners Lukáš Chytil s tím, že problém ovšem je, že ne každou nahlášenou škodu pojišťovna zaplatí.
Jedním z hlavních důvodů bývají výluky z pojištění a pojistné podmínky. Jiný problém jsou pak u pojištění majetku takzvané letité smlouvy, v nichž sjednané pojistné částky již dávno přestaly odpovídat aktuálním cenám stavebních materiálů a prací. To v praxi znamená, že pojištěnec zdaleka nedostane pojistné plnění v adekvátní hodnotě ke vzniklé škodě.
Pojistné plnění určí vymezená síla větru
V případě ochrany proti riziku poškození majetku v důsledku silného větru pojišťovny ve výlukách často jasně vymezují intenzitou větru. Definice vichřice, kdy plní, je pak u většiny pojišťoven proudění větru o rychlosti alespoň 75 km/h. Některé pojišťovny jsou ještě mírnější, třeba AXA pojišťovna má tuto hranici stanovenou na 60 km/h. Což potvrzuje i Lukáš Chytil, který ovšem dodává, že aktuální tornádo, které se prohnalo jižní Moravou, dosahovalo podstatně vyšší rychlosti.
„To znamená, že postižení lidé se nemusejí bát o to, že by jim snad pojišťovna peníze nevyplatila,“ upozorňuje. Přesto je podle něj třeba při uzavírání smluv o pojištění nemovitosti, zahradního příslušenství a přilehlých staveb důkladně prostudovat nejen podmínky týkající se síly větru, ale také definici podmínek plnění.
„Pokud by například byla poškozena střecha při větru o síle 70 km/h, pojišťovna by vyplacení pojistného plnění mohla zamítnout, pokud v podmínkách definuje, že vyplatí škodu způsobenou větrem až například od 75 km/h,“ upozorňuje.
Pojištění nemovitosti vs. pojištění domácnosti
U pojištění majetku je dále nutné rozlišovat mezi pojištěním nemovitosti a pojištěním domácnosti. Zatímco u pojištění nemovitosti je pojištěna samotná stavba, tedy její obvodové zdi, okna, střecha, podlahy a další pevné součásti stavby, u pojištění domácnosti se pojišťují pouze vnitřní prostory stavby, a hlavně vybavení domácnosti.
Jakkoli u pojištění domácnosti pojišťovny kryjí i škody způsobené živelní pohromou jako je například vichřice, déšť či výbuch nebo pád letadla, ke krytí takových rizik slouží pojištění nemovitosti. To zajišťuje vlastníkům nemovitostí ochranu před škodou způsobenou právě živelní pohromou, která velmi často ničí i totálně zlikviduje střechy, garáže, zahradní domky, skleníky, stodoly nebo terasy.
Častý problém posledních let je škoda způsobená zabahněním objektů, ať už od záplavy nebo bouřkou. Zásadním problémem při působení přírodních živlů se ukazuje vážně narušená statika nemovitosti a rozhodnutí o stržení stavby. Jsou tu ale i poničená auta, dílny, skladové a výrobní haly.
Důležité je i pojištění odpovědnosti
Odborníci doporučují do pojištění nemovitosti a domácnosti zahrnout i pojištění odpovědnosti všech členů rodiny, včetně domácích zvířat. To proto, když by se například stalo, že při silných větrech uletí hliníkový skleník, altán, často trampolíny či jiný kus zahradního vybavení přímo na dům souseda a poničí ho. To samé platí i pro další věci, které mají lidé na zahradách. Mohou to být stolky, židle, houpačky, věšáky na prádlo, skleníky nebo i dětské prolézačky.
„Aby se tento typ škody dal plnit z pojištění odpovědnost, musí být prokázána vina vlastníka, například že věc nebyla dostatečně upevněna. Pokud k takovému pochybení nedojde, tak lze plnit pouze z pojištění majetku, který byl poškozen, protože na vině je vichřice, která příslušnou věc odnesla,“ vysvětluje Chytil.
Podle něj je třeba upozornit, že v takových situacích bude pojišťovna zkoumat nejen sílu větru, ale i důkladnost upevnění věcí, které škodu na cizím majetku způsobily.
Pojištění auta řeší havarijní pojištění
Na rizika škody způsobené silou živlu je třeba myslet i při uzavírání nebo aktualizaci smlouvy o pojištění motorových vozidel. I na ně totiž může při silném větru kdekoli spadnout strom nebo ho poškodit létající předměty.
„Záleží, na čem vznikla u auta škoda. Když je pouze na sklech, lze uplatnit pojištění skel, má-li ho pojištěnec sjednáno v rámci povinného ručení. Pokud došlo k dalšímu poškození, pak takové škody kryje havarijní pojištění, kde je pojištění rizika živelních pohrom či přírodních událostí běžné,“ vysvětluje poradce.
Dodává přitom, že pojištění živelních pohrom může být také součástí nabídky jako připojištění k povinnému ručení. „Tam ale zcela jistě bude dán nějaký limit plnění, takže toto pojištění nebude vždy úplně plnohodnotné,“ říká Chytil.
Pojistit se vyplatí i podnikatelům
Živelní pohromy neničí jen majetek domácností, ale i firem. U nich je ideální uzavřít speciální pojištění pro podnikatele, které se většinou sjednává individuálně podle druhu podnikání. Proti živelním pohromám si podnikatelé pojišťují stavby, výrobní haly, skladové budovy, materiály, dopravní prostředky, stroje, zboží a další.
Pojistit lze v případě nečekaného přerušení provozu také ušlý zisk a fixní náklady. Součástí takového pojištění bývá pojištění profesní odpovědnosti, odpovědnosti zaměstnanců i pojištění proti riziku krádeže.
