Podle odhadů letos notáři sepíší přes 20 tisíc závětí, což bude dlouhodobě nejvyšší počet. Pokud se rozhodnete pro takovou závěť i vy, bude zaevidovaná. Od této chvíle až do vaší smrti nesmí nikdo do vašeho testamentu ani nahlédnout. Nemají na to právo vaši příbuzní ani věřitelé, policie ani soudci. Jedině vy, pokud budete chtít něco v závěti změnit. Navíc nebude hrozit, že závěť nebude nalezena nebo že bude po nalezení zničena a notáři zatajena, například v případě, kdy ji jako první objeví někdo, komu její znění nevyhovuje.
Notář si cenu neurčuje sám, ale stanovuje ji podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti. Sepsání závěti notářským zápisem stojí 1 500 korun. Tato závěť se musí zaregistrovat do centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Za to je odměna 300 korun. K tomu je třeba ještě přičíst 21% DPH. Jestliže je závěť složitá, má větší množství odkazů nebo podmínek, může notář svou odměnu zvýšit až na dvojnásobek.
Po vaší smrti matrika informuje soud, který zahájí pozůstalostní řízení a pověří notáře, aby jej provedl. Z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování je notář přiřazen soudem podle předem stanoveného rozvrhu. Notář pak do evidence nahlédne a vaše poslední pořízení si vyžádá sám od toho notáře, u něhož je uloženo.
A co by měli vědět vaši dědicové? Závěť bývá v poslední době spojována i s hrozbou převzetí zodpovědnosti za dluhy zemřelého. Dříve nehrozilo, že by případné zděděné dluhy mohly překročit cenu děděného majetku. To již podle nového občanského zákoníku neplatí. Pokud vašim potomkům chcete odkázat i dluhy, které před nimi tajíte, pak by vaši dědicové v případě nejistoty měli žádat notáře o tzv. výhradu soupisu majetku. Jinak vaše dluhy přejdou na ně v plném rozsahu.
A na co pamatovat, když se rozhodnete sepsat závěť vlastnoručně doma?
1. Riziko pořízení závěti bez notáře
Závěť si samozřejmě může každý sepsat individuálně, ale to přináší jistá úskalí a nevýhody. „Pokud chcete, aby vnuk zdědil auto, ale s podmínkou, že musí složit maturitní zkoušku, což také napíšete do závěti, pak musíte také uvést, co bude s autem, když vnuk podmínku nesplní,“ vysvětluje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
Není-li závěť sepsaná vlastní rukou, vyžaduje se přítomnost dvou svědků. Takové závěti ovšem bývají nejčastěji a mnohdy úspěšně po smrti zůstavitele napadány. Zůstavitel totiž bývá neúspěšnými potenciálními dědici nařčen z nesvéprávnosti v době sepsání závěti.
2. Jak odkázat majetek
Věnovat majetek můžete jednotlivým lidem, organizacím, spolkům či společnostem, ale nikoli zvířeti. „Nicméně dát do závěti jako podmínku opatrování zvířete možné je. Vždy je ale potřeba k těmto věcem přistupovat velmi racionálně,“ nabádá Neubauer.
3. Když chcete někoho vydědit
Testament pamatuje i na možnost vydědění, v takovém případě nepominutelný dědic nemusí obdržet ani povinný díl. „Vydědění lze uplatnit v případě, kdy se jedná o osobu, jež neposkytla pomoc v nouzi, trvale neprojevuje o zůstavitele zájem, byla odsouzena za spáchání trestného činu svědčícího o její zvrhlé povaze nebo když takový člověk trvale vede nezřízený život či je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že existuje obava, že se pro její potomky nezachová povinný díl,“ vysvětluje Neubauer. Při posledním důvodu však část majetku musí dostat děti marnotratného potomka.
4. Jak závěť odvolat či změnit
Své poslední pořízení můžete odvolat nebo nahradit závětí novější – pak ta původní pozbývá platnosti, pokud se týká stejného majetku. „Pokud tedy pořídíte závěť o celém svém majetku a následně bez výslovného odvolání závěti předchozí pořídíte závěť novou, kde například dědicem třetiny všeho majetku ustanovíte jiného člověka, pak budou závěti platit vedle sebe, tedy dvě třetiny se budou dědit podle závěti původní a jedna třetina podle závěti nové,“ přibližuje Neubauer.
Závěť je nadřazena zákonné posloupnosti dědického procesu, ale přesto existuje tzv. nepominutelný dědic. Tím se po smrti zůstavitele stávají jeho potomci. Když tito svůj povinný díl z jakéhokoliv důvodu nedědí, pak se nepominutelným dědicem stávají jejich potomci.
Jaká je zákonná posloupnost – šest dědických tříd:
1. třída
Jako první po zůstaviteli dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků.
2. třída
Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším, kteří se zůstavitelem sdíleli společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí nebo na něm byli výživou závislí. Také v tomto případě dědí všichni pozůstalí stejným dílem. V případě manželky či manžela to však musí být nejméně polovina pozůstalosti.
3. třída
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, připadá dědictví stejným dílem zůstavitelovým sourozencům a opět osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Pokud některý ze sourozenců nedědí, podíl připadá jeho dětem.
4. třída
Nedědí-li nikdo z předešlé třídy, dědictví si mezi sebou stejným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele.
5. třída
Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, v páté třídě dědí praprarodiče zůstavitele. Jedna polovina je určena praprarodičům zůstavitele ze strany jeho otce, druhá praprarodičům ze strany jeho matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Pokud nemůže dědit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojice druhé strany.
6. třída
Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, ve třídě šesté dědí stejným dílem děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové). Nemůže-li dědit ani jedno z dětí prarodičů, pozůstalost připadá do rukou jejich dětí (sestřenice a bratranci).
zdroj: Notářská komora ČR
„Při dědickém procesu může dojít i k variantě, kdy jeden z dědiců je se zůstavitelem příbuzný z více než jedné strany. Takový dědic má zákonné právo dědit z každé jednotlivé strany,“ uzavírá prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
