Podle firmy zaměstnanec inicioval konflikt se svým nadřízeným a vulgárně jej urážel. Šéfa nazval například nohsledem bývalého generálního ředitele a análním alpinistou. Údajně jej také bez důkazů obvinil z poškozování podnikatelských zájmů podniku.
Velká potravinářská firma z Kunovic na Uherskohradišťsku za to dala svému zaměstnanci okamžitou výpověď, kterou ovšem v roce 2014 zrušil Okresní soud v Uherském Hradišti. Verdikt potvrdila zlínská pobočka Krajského soudu v Brně i Nejvyšší soud.
Firma v ústavní stížnosti uvedla, že justice intenzitu konfliktu nepřípustně zlehčovala.
Ačkoliv hádku mezi oběma muži nikdo jiný neslyšel, podle názoru firmy to není podstatné. Výroky podle stížnosti i tak mohly zasáhnout občanskou čest a důstojnost nadřízeného a způsobily mu značnou morální újmu. Podnik poukazoval také na to, že zaměstnanec o nadřízeném dlouhodobě smýšlel pohrdlivě a za své výroky se neomluvil.
Po firmě prý nelze spravedlivě požadovat, aby takového člověka dále zaměstnávala, byť třeba jen po dobu běžné výpovědní lhůty.
Byl to neveřejný konflikt, potvrdil Ústavní soud
Ústavní soudci připomněli, že v podobných situacích je nutné posuzovat konkrétní znění výroků, jejich kontext, pohnutky zaměstnance, stejně jako závažnost možné újmy.
„Jednalo se v podstatě ‚jen‘ o hádku, během níž padly uvedené expresivní až vulgární výrazy. Naopak použití dalších tvrzených, výrazně vulgárnějších výrazů prokázáno nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem.
Poté je podle Ústavního soudu potřeba hledat rovnováhu mezi zájmy zaměstnavatele a právy zaměstnance, zejména právem na svobodu projevu. V konkrétní kauze justice podle Ústavního soudu rozhodla správně.
„Použití citovaných expresivních výrazů - byť stupeň jejich vulgarity není nijak zvlášť vysoký - pochopitelně snižuje úroveň ochrany tomuto projevu poskytované. Na druhé straně se však jednalo o konflikt v podstatě neveřejný, jehož způsobilost přivodit újmu zaměstnavateli byla poměrně nízká,“ uvedl dále Ústavní soud ve svém usnesení.
