„Počet výpovědí z firmy spadl v poslední době na třetinu,“ libuje si viceprezident kolínské automobilky TPCA Jiří Černý.
„Fluktuace ze strany zaměstnanců se snížila. Dá se říci, že za leden byla téměř nulová,“ říká Pavol Hubočan, generální ředitel ocelářské části holdingu Z-Group.
Podobně hovoří i Jan Kopecký z tiskového oddělení Siemensu: „Ve většině z našich poboček razantně poklesl počet zaměstnanců dávajících výpověď. Přičítáme to mimo jiné právě nižší nabídce volných míst.“
Jejich úbytek byl zvláště v posledním čtvrtletí loňského roku velmi citelný. Zatímco ještě v srpnu hlásily úřady práce 151 tisíc volných pracovních pozic, v prosinci jich bylo už jen 91 tisíc. A jen 16 tisíc z nich se v nabídce objevilo zcela nově. Přitom ještě v říjnu byl počet přírůstků dvojnásobný.
Věrnost své firmě se na žebříčku priorit zaměstnanců může držet vysoko i v dalších měsících. „Pokud poroste nezaměstnanost, tak se fluktuace může i nadále snižovat,“ říká ekonom Aleš Michl z Raiffeisenbank.
Už v loňském roce se výrazně propadl také počet marodících lidí. Zatímco v roce 2007 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu pracovních neschopností, o rok později to bylo už pouze 2,2 milionu. To je nejméně za dobu existence České republiky.
Snížení marodky není možné jednoznačně připsat pouze obavám lidí z možné ztráty zaměstnání. Svůj podíl na tomto jevu měly i části loňského roku, během nichž se první tři dny nemoci marodilo bez příjmů.
Podle Černého z TPCA vrací krize letos do práce zejména dlouhodobé marody, u kterých mohly být pochyby, zda jejich potíže skutečně odpovídají délce pracovní neschopnosti. „Krize se ukázala jako nejlepší lékař,“ glosuje situaci Černý.
Místo neplacené neschopenky raději dovolenou
Stejně jako v loňském roce, i nyní mohlo počet statisticky nemocných ovlivnit zrušení proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti.
„Lidé si stále více raději berou dovolenou, než aby si nechali napsat neschopenku,“ potvrzuje praktický lékař Kamil Běrský, který působí v několika obcích na Opavsku.
Ekonomická motivace může mít podle něj ještě jeden rozměr. „Některé firmy vyplácejí svým zaměstnancům prémie, když nemarodí,“ vysvětluje lékař.
Jeho další kolegové upozorňují na to, že řada lidí k lékaři ani nejde a nemoc se snaží vyléčit sama, případně ji úplně přechodit. Firmy také zvažují, jakým způsobem budou své nemocné zaměstnance kontrolovat během prvních dvou týdnů marodění, kdy jim nově nemocenskou vyplácí zaměstnavatel.
„Kontroly chystáme hlavně v závodech, kde je vyšší nemocnost. Na trhu se také objevila celá řada společností, které nám nabízejí, že tuto agendu od nás převezmou,“ uvedl Kopecký ze Siemensu.
