Představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong prohlásil, že se jedná o cenzuru, jakou Peking uplatňuje v pevninské Číně.
Nový bezpečnostní zákon, který začal platit na konci června, míří na „separatistické, podvratné a teroristické aktivity“ v provincii. Jeho odpůrci tvrdí, že je legislativa porušením zásady „jedna země, dva systémy“, která občanům provincie garantuje širší svobody oproti Číně. K dodržování principu na období 50 let se Čína zavázala v roce 1997, když město přebírala do správy od Británie. Peking porušování zásady i přes hlasité protesty západních zemí odmítá.
Ve veřejných knihovnách je nyní nedostupných celkem devět knih. Jsou mezi nimi díla Wonga či prodemokratické političky Tany Chanové. „Bezpečnostní zákon uvaluje na toto mezinárodní finanční město cenzuru ve stylu pevninské Číny,“ napsal na twitteru Wong s tím, že jsou tamní úřady jen krok od toho, aby knihy zakázaly úplně.
Po přijetí bezpečnostního zákona se řada představitelů místního prodemokratického hnutí, mezi nimi i Wong, vzdala svých vůdčích pozic. Jeden z nejvýznamnějších aktivistů Nathan Law dokonce Hongkong opustil.
Peking tvrdí, že zákon je nutný k utišení protestů, jež vypukly v roce 2019 kvůli návrhu legislativy, jež by umožnila vydávat podezřelé z trestných činů do pevninské Číny, do niž se kromě Hongkongu nepočítá rovněž Macao. Kritici jsou však toho názoru, že se opatřením snaží čínská vláda umlčet hongkongskou opozici.
Hongkong „slavil“ návrat pod správu Číny:
1. července 2020 |
