Consorzio Tutela Aceto Balsamico di Modena (Konsorcium pro ochranu modenského balsamica) je sdružení zhruba padesáti výrobců balsamica z italské provincie Modena. Tato organizace, kterou za oficiálního ochránce balsamica uznává i tamní vláda, se s německou firmou Balema GmbH soudila od roku 2015.
Jádrem sporu bylo to, že Němci své výrobky označovali za Deutscher balsamico. Název Aceto Balsamico si však italské sdružení, které za oficiální ochránce balsamica uznává i tamní vláda, nárokovalo jako chráněné zeměpisné označení.
Italové totiž mají od roku 2009 zaregistrovanou značku Aceto Balsamico di Modena. Tou se smí označovat pouze výrobky z Modeny, které projdou tamními testy kvality. Musí nejméně dva měsíce zrát v dřevěných sudech a příměs oleje z jiných odrůd, než tradičního Trebbiana, v nich může dosahovat nejvýše 80 procent. Podle konsorcia jsou však touto značkou chráněny i její části, jako Aceto Balsamico nebo jen balsamico.
To však soud odmítl. Podle něj se ochranná známka může vztahovat jen na geografické složky názvu, kterými podle něj výše zmíněné termíny nejsou. „Jsme rádi, že toto rozhodnutí konečně zajišťuje, že balsamico může legálně pocházet z Německa,“ uvedl Christofer Eggers, právník společnosti Balema GmbH.
Italské konsorcium považuje rozhodnutí za nespravedlivé. „Ve skutečnosti se ostatní evropské státy jen chtějí přiživit na celosvětovém úspěchu modenského balzámového octa,“ citoval jeho předsedu, Mariangela Grosoliho, list The Guardian. „Je to jediný ocet, který je hořkosladký a který právoplatně používá název balsamico,“ dodal.
Podle soudu je slovo balsamico používáno natolik běžně, že už se nedá mluvit o místním označení. O slově aceto pak podle něj nemá smysl debatovat, protože jde o italský výraz pro ocet.
Kromě značky Aceto Balsamico di Modena mají italští výrobci ještě dvě další ochranné známky, Tradiční balsamico z Modeny a Tradiční balsamico z oblasti Reggio Emilia. Takto označené octy musejí nejméně 12 let zrát v jasanových, třešňových nebo kaštanových sudech a mají mnohem přísnější pravidla pro složení.
Speciality v UNESCO
Ochranu svých kulinářských specialit berou Italové velmi vážně. O zařazení balsamica na seznam světového kulturního dědictví UNESCO se zatím jen mluví, jiné typicky italské speciality se tam však již objevily.
Například neapolská pizza v UNESCO figuruje od konce roku 2017. Podle italských pekařů je její příprava totiž součástí italské kulturní a kulinářské tradice. Koncem příštího roku by se pak podle Konsorcia pro ochranu italského espressa na seznamu nehmotného kulturního dědictví mohl objevit také tento nápoj. „Věříme, že se nám podaří získat podporu politiků,“ uvedlo sdružení. „Tento projekt zasáhne lidi napříč celou zemí,“ dodalo.
Své zástupce má na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO i Česká republika. První se na něm v roce 2005 objevil slovácký verbuňk, o pět let později následovalo sokolnictví a masopustní obchůzky a masky z Hlinecka. V UNESCO figuruje také jízdy králů na jihovýchodě České republiky, české loutkářství a od loňského roku také tradiční modrotisk.
