Že ho voliči v minulých parlamentních volbách v roce 2002 nepustili do sněmovny, se nakonec Ivanu Pilipovi vyplatilo.
Jeho Unie svobody mu v rámci koaličních dohod zajistila mnohem lukrativnější post. Pilip, který se letos stal coby zástupce Česka viceprezidentem Evropské investiční banky, je s příjmem převyšujícím půl milionu korun měsíčně rázem nejlépe placeným českým politikem.
"Takhle jsem o tom zatím neuvažoval," diví se svému prvenství Pilip. Se závistí okolí se prý zatím nesetkal. "Ale nepochybuji, že takové věci spoustu lidí trápí," dodal Pilip.
Zastupovat Česko v evropských institucích se vůbec vyplácí.
Dvojkou v žebříčku českých politiků a úředníků s nejvyššími příjmy je eurokomisař. Na plat 450 000 korun, který nepodléhá běžnému zdanění, se už může těšit Vladimír Špidla, který Pavla Teličku vystřídá 1. listopadu.
Největší terno: být manažer konsolidační agentury
Platy Pilipa a Špidly český státní rozpočet nezatěžují. O výši jejich mezd totiž rozhoduje Evropská unie, která je také hradí.
Nejlépe placenými lidmi v českých státních službách jsou tak manažeři České konsolidační agentury, která rozprodává nedobytné pohledávky, které stát převzal od krachujících bank a podniků.
Členové představenstva konsolidační agentury v čele s předsedou Zdeňkem Čápem si přijdou na 333 000 korun měsíčně. O tom, jakou mzdu si zaslouží, rozhoduje agentura, konkrétně její dozorčí rada.
"Oni nejsou žádnými úředníky, ale především najatými manažery s přesně daným úkolem. Proto by jejich odměny měly být srovnávány spíše s platy šéfů bank než politiků a úředníků," odůvodňuje výši mezd v konsolidační agentuře její mluvčí Jiří Pekárek.
Podobně to mají zařízené i šéfové Fondu národního majetku. Na rozdíl od vrcholných politiků, soudců a nejvyšších státních úředníků nejsou jejich platy svázané žádným zákonem.
O mzdách rozhoduje prezidium fondu. Samo sebe však tolik, jako to dělají v konsolidační agentuře, nehýčká. Členové výkonného výboru fondu berou necelých 130 000 korun měsíčně.
Prezident je až čtrnáctý
Svou původní profesí ekonoma by se Václav Klaus patrně uživil lépe než v roli prezidenta. I když bere nejvíc ze všech českých ústavních činitelů, v žebříčku lidí "ve státních službách" je nyní s měsíčním platem 167 000 korun až čtrnáctý.
Stěžovat si nemusí: pořád je na tom o poznání lépe než premiér a šéfové obou parlamentních komor, kteří berou 134 700 korun. Že ústavní činitelé a nejvyšší státní úředníci berou desetinásobek toho, co průměrný občan, je podle politologů zcela namístě a lidé by jim neměli závidět.
"Jsou nadstandardně placeni proto, aby svou práci mohli dělat naplno. Nemyslím si ale, že samotný vysoký plat znamená menší prostor pro zkorumpování. To je spíš otázka politické kultury, která u nás není příliš na výši," míní politolog Pavel Šaradín.
