„Už loni jsem sice říkal, že olympiáda stoprocentně bude, ale neumím si představit, že by její konání teď zhatila pandemie. Může přijít zemětřesení, můžou přiletět marťani… Ne, to je samozřejmě legrace.“
V jednom z nedávných průzkumů se sice 80 procent Japonců vyjádřilo tak, že si olympiádu v Tokiu v této době nepřejí.
Otázkou je, nakolik je takový průzkum relevantní. Ty další ukázaly 73 procent, pak už jen 70. A česko-japonská moderátorka Naomi Adachi, která žije průběžně v Česku i v Japonsku a perfektně ovládá oba jazyky, taková čísla vůbec nechápe.
At the age of 20, firefighter MINAMI Kunihiro injured his left leg in a motorbike accident.
— #Tokyo2020 (@Tokyo2020) April 12, 2021
Now at 56, he's overcome cancer and wants to continue supporting his local community.#OlympicTorchRelay #HopeLightsOurWay #StrongerTogether
„Dělala jsem si průzkum mezi přáteli, prarodiči, staršími lidmi a když se zeptáte Japonce, jestli se na olympiádu těší, jestli ji chce mít, tak první, co udělá - začne se omlouvat a klanět. Všichni cítí jakousi vinu, že se olympiáda neuskutečnila v řádném termínu před rokem. A všichni se opravdu těší. Neznám Japonce, který by byl proti olympiádě. Zajímalo by mě, kde se ta čísla berou,“ prozradila Adachi při videokonferenci přímo z Tokia.
Proti hrám se neprotestuje na ulicích ani na sociálních sítích. Naopak olympijská nálada je prý cítit na každém kroku.
Na potravinách se objevuje olympijské logo, vyrábí se speciální balení čokolády, na kterém jsou olympijské kruhy.
„A to všechno není jen v Tokiu. Byla jsem i v jiných městech a tam je to podobné,“ říká Adachi.
„Japonsko je jedna z nejvyspělejších zemí na světě. Dneska všichni bojují s epidemií a říkají si, jak bude vypadat život do budoucna. A oni chtějí ukázat, že jsou schopni největší akci na světě i v takovém stavu zvládnout. Chtějí ukázat, jak se něco takového má v této době organizovat. Navíc, oproti loňsku máme lepší testování, technologie, vakcinace. Věřím, že nic nebrání tomu, aby olympiáda proběhla,“ má jasno Kejval.
Český dům bude
Jistě, olympijské hry budou v mnohém jiné.
Třeba v tom, že každý tým by měl mít k sobě takzvaného „covid styčného důstojníka“, který bude mít na starosti všechny procesy jednání s japonskými autoritami.
Spoustu změn dozná také Český dům, ve kterém se na minulých hrách scházeli sportovci, funkcionáři i fanoušci. Tentokrát to z pochopitelných důvodů takhle nepůjde.
„Plánovali jsme ho na velko, ale to se změnilo. Český dům ale i tak bude, ale vyloženě pro české sportovce. Na minulých olympiádách totiž měli možnost chodit do města, zabavit se mezi závody, to teď nepůjde, proto bychom pro ně chtěli udělat prostor, kde by mohli odpočívat, sledovat olympiádu v české televizi,“ říká Kejval. „Osekali jsme sice spoustu funkcí, ale na Český dům nerezignujeme.“
Každý den by v něm měl být také k dispozici čerstvý chléb a také české pivo.
„Chtěli bychom tam mít tři kuchaře, kteří by pro sportovce vařili. V Japonsku stráví tři neděle až měsíc a někdo je zvyklý na české jídlo. Snažíme se dbát na každý detail,“ říká Kejval.
Že bývá se stravou na olympiádách problém, na tom se sportovci shodnou.
„Když do jídelny vejdete, vypadá to, že je tam obrovský výběr. Ale postupem času zjistíte, že všechno chutná stejně, že si to musíte dosolit, dopepřit. Nikdy to není žádná velká hitparáda,“ prozradila překážkářka Zuzana Hejnová, toho času v Jihoafrické republice.
„Souhlasím. Já si v Riu našel rýži a maso a pak to jedl pořád. Ale zase českou kuchyni moc nejím, naopak mám rád Itálii, asijská jídla. Miluju rýži, takže na to se do Japonska těším,“ říká rychlostní kanoista Martin Fuksa.
A jak to zatím vypadá s nominacemi?
Česko má v tuto chvíli jistých 44 míst, některá už jsou vyloženě na jméno. Zbytek se doplní ze stále probíhajících kvalifikací, které má každá federace trochu jiné.
„V pátek jsme uzavírali akreditaci a máme 1 004 potenciálních účastníků, z toho sportovců by mělo být kolem stovky. Snad to bude 100 plus a ne 100 minus,“ přeje si šéf olympijské výpravy Martin Doktor.