Jste extrovert, nebo introvert?
Velmi se stydím, nejsem extrovert. Extrovertní jsem mezi blízkými, kde se můžu uvolnit, jinak jsem opravdu plachá. Pokud hraji, vcítím se do role. Nejsem to já, ale má postava.
Máte ostré lokty? Dokážete udělat pro získání role cokoli?
Prát se o role jsem se dodnes nenaučila a bojím se, že se to ani nikdy nenaučím. Pro mě je důležité, abych cítila od začátku důvěru. Nedokážu kohokoli přesvědčovat, že jsem pro tu kterou roli nejlepší.
Co vaše sny o rodině? Sama jste neměla dětství příliš jednoduché.
Ano, mé dětství nebylo růžové, ale jsem vděčná za to, co jsem v něm prožila. A myslím si, že skrze svou dlouhodobou práci a pozorování trochu začínám chápat i své rodiče. Já bych na to ale šla jinak, protože to tak prostě cítím. Rodinu určitě jednou chci. Líbilo by se mi mít tři děti. Na druhou stranu budu ráda i za jedno, hlavně když se mé děti budou cítit milované a podporované.
Ráda prý spíte, čtete knížky. Co ještě ráda mimo svou práci děláte?
Ráda chodím na procházky, štrikuju, maluju. Nejraději ale vařím a peču.
Název vašeho nového filmu je Po čem muži touží. Přemýšlela jste někdy, co by to tak mohlo být?
Já myslím, že každá žena se dostane do nějaké fáze svého života a před tuto otázku a myslím si, že žádná na to úplně ani nepřišla. Takže já jsem jedna z nich. Hodněkrát mě napadne, co vlastně chtějí. Ale myslím si, že my ženy jsme stejně komplikované pro muže. Takže je to fér.
Chtěla jste třeba být někdy mužem a vyzkoušet si roli toho chlapa?
Samozřejmě, hodněkrát. Myslím si, že právě tehdy bych je pochopila. Ale zase takhle to má tajemství, které je taky podle mě krásné.
Táňa Pauhofová
Myslíte si, že ženy to mají v životě jednodušší?
Nemyslím, že by to jedno nebo druhé pohlaví mělo jednodušší, nebo náročnější. Je to individuální. Každý si s sebou nese to svoje a hlavně každé pohlaví má tu dispozici zvládnout právě to, co se od toho pohlaví očekává.
Obklopujete se spíše mužskou, nebo ženskou společností?
Kdysi to bylo tak, že spíš jsem přirozeně více rozuměla mužům. Nebo tedy jsem vyrůstala v chlapeckých skupinách. Ale postupně jak jsem dospívala, tak jsem objevila i tu ženskou sílu.
Ve filmu hrajete mladou úspěšnou šéfredaktorku. Cítíte se v té roli dobře? Líbilo by se vám mít takovou dominantní vedoucí pozici?
Na chvíli by mě to určitě bavilo. Já jsem člověk, který rád sbírá zážitky. Takže na chvilku ano, ale nevím, jestli dlouhodobě. Jsem ráda obklopena lidmi, ale necítím se být dominantní. Hlavně šéf by měl být nějakým způsobem týmový hráč, měl by umět ty lidi pochopit, vědět, jak se s kým domluvit, aby jim mohl dát úkoly, kterými je může motivovat nebo které mohou zvládnout. Přirozená autorita, přirozený respekt je určitě lepší než ten vynucovaný, dominantní. Nevím, ještě jsem se v takové úloze neocitla.
28. ledna 2017 |
