Krajský soud v Brně nedávno vrátil přípravu východního obchvatu o krok zpět. Vyhověl tím žalobě ekologického spolku Děti Země, který napadl vydanou výjimku pro škodlivý zásah do biotopů třinácti cenných druhů živočichů. Proto bude provoz v Žebětíně dál hustý a řidiči budou dál zažívat komplikace.
Aktivisté se na soud obrátili poté, co jejich odvolání proti povolení výjimky ze strany krajského úřadu smetlo ze stolu ministerstvo životního prostředí. Soud konstatoval, že vypořádání námitek spolku bylo naprosto nedostatečné.
„Připadá nám, že ministerstvo i krajský úřad předvedly jakýsi státní nihilismus, protože jednak opsaly nepodložená obecná tvrzení Brna a jednak se našim odborným a právním argumentům v odvolání věnovala nízká pozornost. Oba úřady postupovaly, jako kdyby bylo zbytečné řízení věnovat větší pozornost, pokud je žadatelem veřejná korporace typu Brna,“ sdělil předseda spolku Miroslav Patrik.
Obří projekty v Brně brzdí protesty Dětí Země. Účelové, zlobí se ostatní |
Soud jako hlavní výtku směrem k úřadům uvedl, že neprokázaly veřejný zájem na stavbě obchvatu nad zájmem na ochranu přírody. „Správní spis neobsahuje dostatečné podklady týkající se stávajícího vlivu dopravy na veřejné zdraví ani vlivu záměru na dopravní situaci. Není v něm studie ani jiný odborný podklad, který by svědčil o špatné dopravní situaci v městské části a alespoň rámcově modeloval, jak by se onen údajně špatný stav po výstavbě měl změnit. To stejné lze konstatovat také v případě emisí,“ zmínil soud v rozsudku. Argumentaci, že je obchvat ve veřejném zájmu, protože je součástí územního plánu Brna, považuje za nedostatečnou.
Náměstek: Hlavní mají být lidé
Ministerstvo s verdiktem nesouhlasí a podalo proti němu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Naše podrobná argumentace bude předmětem odůvodnění stížnosti a následného posouzení soudu,“ nechtěla být Dominika Pospíšilová z resortu konkrétní.
Ministerstvo přitom „pouze“ potvrdilo původní povolení výjimky ze strany krajského úřadu. „Náš odbor životního prostředí se ztotožnil s argumenty žadatele, kterým bylo Brno zastoupené Brněnskými komunikacemi. Tedy že veřejný zájem spočívá v tom, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu podle územního plánu, která povede ke zlepšení bezpečnosti obyvatel. A v rámci snížení emisí z dopravy i ke zvýšení ochrany veřejného zdraví,“ oznámila mluvčí hejtmanství Alena Knotková.
Podle náměstka brněnské primátorky pro investice Reného Černého (ANO), pod nějž příprava obchvatu spadá, je zásadní veřejný zájem z pohledu lidí. „Žebětín má vesnický charakter. Auta tam jezdí středem zástavby, pro místní je situace šílená. Oni tam žijí každodenně, měli by být na prvním místě. Proto plánujeme obchvat, zároveň ale s ohledem na přírodu,“ řekl Černý. Verdikt soudu nechtěl komentovat, protože nečetl rozsudek.
Brněnské komunikace musejí po rozhodnutí soudu vypracovat podklady potřebné k prokázání veřejného zájmu, aby znovu získaly výjimku kvůli živočichům. Nepřipouští si přitom, že by tento krok měl ovlivnit dobu zahájení výstavby.
„Pro pokračování přípravy obchvatu je stěžejní, aby byla schválena změna stávajícího územního plánu týkající se prostoru umístění stavby. Poté je na řadě aktualizace projektové dokumentace. Máme za to, že do doby jejího dokončení by mohla být problematika výjimky vyřešena,“ tlumočil za městkou firmu mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
„Povolení výjimky je jen jedna část celé mozaiky. Rozhodnutí soudu není nic, co by mělo projekt zpozdit,“ věří také místostarosta Žebětína Petr Bauer (ANO), který je zároveň členem dozorčí rady Brněnských komunikací.
Optimistický scénář nyní počítá s termínem výstavby v letech 2026 až 2027. Brněnští politici přitom dříve mluvili o tom, že by se mohlo začít už v roce 2021 nebo 2022.
Vázne to i jinde
Podobně jako v Žebětíně se táhnou také přípravy dalších brněnských obchvatů. Nejdál je ten okolo Tuřan, jenž má územní rozhodnutí. Několik posledních let se k němu však chystala změna, aby se obchvat vyhnul ochrannému pásmu letiště a nebylo nutné jej zahloubit do země. Získání stavebního povolení je v plánu přespříští rok. „Pokud vše půjde bez potíží,“ podotkl Poňuchálek.
Rok 2030 má být spásou pro obyvatele Slatiny, bez jasného časového plánu zůstávají obchvaty Bosonoh a Obřan. Čekají mimo jiné na zanesení do nového územního plánu, jehož hotovou verzi však brněnští zastupitelé předloni smetli ze stolu.
„Vzhledem k problematice majetkoprávní přípravy a napadání povolovacích procesů bez racionálních důvodů nelze v žádném případě stanovovat termíny zahájení staveb. Pro příklad: obchvat Čebína se od zadání studie do zprovoznění řešil sedmnáct a půl roku,“ ilustrovala Knotková zdlouhavost procesů na příkladu nové silnice kolem obce na Brněnsku.
Právě i přípravu obchvatů má urychlit už účinná novela liniového zákona. Podle experta Pavla Černého z Frank Bold Advokáti však pomůže jen z části. „Přináší například snahy stěžovat život těm, kteří proti těmto stavbám bojují. Mohou dál podat blanketní odvolání (bez konkrétních námitek – pozn. red.), ale už ho nesmí doplnit, což je však polovičaté řešení, které ušetří maximálně 14 dnů,“ zmiňuje příklad Černý.
Pomoc naopak novela přinese při vyvlastňování pozemků. Umožňuje jej už po kladném posouzení vlivu na životní prostředí EIA, a ne až po vydání územního rozhodnutí.
24. května 2018 |
