Spolu s dalšími sedmi muži v plné římské zbroji a výstroji se na putování s Expedicí Caligae vydal i archeolog Martin Týfa. Během třídenního padesátikilometrového pochodu mezi dvěma archeologickými lokalitami - brněnskými Modřicemi a vojenskou základnou na Hradisku u Mušova - chtějí otestovat výdrž římské vojenské obuvi.
„Experimentem chceme také zvýšit povědomí o Římanech, markomanských válkách a archeologii jako takové,“ říká Martin Týfa z Archeoparku pravěku Všestary, který je organizátorem a duchovním otcem akce, s jejíž myšlenkou přišel.
Testované sandály zvané caligae, jejichž podrážka je pobitá železnými hřebíčky, patřily spolu s uzavřenou variantou vojenských bot k nejčastěji používaným armádním botám Římanů.
„Na cestu jsme si vzali oba typy, otevřené i uzavřené. Chceme zjistit jejich opotřebení obecně a také je porovnat mezi sebou. Vojáci tehdy dostávali pár třikrát do roka, takže jedny boty by měly vydržet asi čtyři měsíce,“ vysvětluje archeolog.
Obří tábor Římanů na Moravě připomíná i voják v třicetikilové zbroji |
S dobovou výstrojí a výzbrojí nese každý z členů expedice 25 až 40 kilogramů navíc. „To, co neseme s sebou, se u některých z nás částečně liší. V základu máme všichni zbroj, meč, dýku, kopí, oštěp a na zádech štít,“ přibližuje Týfa.
K dalšímu vybavení římských vojáků patří například kožený vak nebo kožešina. Členové expedice si veškeré vybavení nechali udělat u specialistů podle známých nálezů.
„Například římské vojenské boty nám zhotovil švec podle nálezů z Anglie, kde se dodnes našlo přes pět tisíc nejen vojenských bot,“ sděluje Týfa.
V pondělí expedice ušla přibližně 21 kilometrů, pochod znepříjemňovalo horké počasí. „S teplotou 35 stupňů ve stínu to nebylo zrovna příjemné, vtipkovali jsme, že jsme spíš taková egyptská legie,“ říká s úsměvem Týfa. Oproti tomu úterní o něco chladnější počasí expedici potěšilo.
Boty první nápor vydržely. „Jde se v nich celkem dobře, sem tam nějaký puchýř, ale není to nic fatálního,“ dodává archeolog, který start expedice hodnotil pozitivně.
Při výpravě se novodobí poutníci snaží chodit po přírodních, polních cestách, a vyhýbat se těm asfaltovým, aby co nejvíce napodobili podmínky, které vojáci kdysi měli. V průběhu cesty je potkávají kolemjdoucí.
„Jejich reakce jsou celkem vstřícné, zajímají se co děláme a proč. Většinou nás na závěr politují, že nám náš úkol nezávidí,“ směje se archeolog, který se zaměřuje na dobu římskou a stěhování národů.
V Pasohlávkách začalo vznikat centrum připomínající dobu Římanů na Moravě |
Pochod se zátěží je fyzicky náročný, k čemuž Týfa přihlížel i při sestavování svého expedičního týmu. „Trasu se mnou jdou dobrovolníci ze spolku Gemina, kteří už podobný pochod absolvovali v Tatrách čistě pro zábavu. Jde o lidi, kteří jsou ve svém povolání zvyklí fyzicky pracovat, například voják nebo stavbyvedoucí. Nikoho takzvaně z kanceláře mezi sebou nemáme, ale nebráníme se tomu,“ líčí Týfa.
Nepamatuje si, že by se podobný experiment v Česku nebo na Slovensku někdy uskutečnil. Akci podporuje kromě archeoparku také archeologický ústav AV ČR Brno a Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše, kde také dnes expedice skončí. V Mušově dnes také mohou zájemci navštívit legionářský tábor, a to až do 18 hodin.
Pro Týfovu partu to dost možná konečná nebude. „Pokud vše dobře dopadne a vydržíme pochod i my, chtěli bychom pokračovat a absolvovat pochod až do Rakouska,“ podotýká organizátor.
