Hradisko u Pasohlávek bylo za vlády císaře Marka Aurelia nejsevernější výspou římského impéria ve střední Evropě. A přestože tu desátá legie působila jen pár let, vybudovala pevnost, jaká na území dnešního Česka neměla obdoby. V zimě tu žilo na 20 tisíc vojáků. V létě, při vojenských taženích, až sto tisíc. Pro vojsko byl tábor zásobovací centrálou, nacházely se tu řemeslné dílny, nemocnice i lázně.
To vše se lidé dozvědí v archeologickém centru, které se v Pasohlávkách právě začalo stavět. Nese název Brána do říše římské. A pozve na návštěvu do minulosti, kterou pod Pálavou archeologové odhalují už desítky let.
„Je to jediná autentická římská lokalita na našem území. Návštěvnické centrum lidem pomůže pochopit, proč je tak významná a proč stojí za ochranu,“ vysvětluje Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, který archeologické průzkumy u Mušova vede.
V moderní budově, která roste na horizontu nad novomlýnskými nádržemi, odborníci vsadí na nejnovější výstavní možnosti. Počítá se s využitím filmů, videosekvencí, digitálních panelů, ale samozřejmě také předmětů nalezených na Římském vrchu.
Lidé uvidí výstroj i výzbroj římských vojáků, repliky i originály archeologických objevů. Zjistí, jak Římané bojovali, ale také jak se bavili, jak vařili a stolovali nebo jak pracovali. Nebudou chybět ani informace o zdejším působení archeologů. Do hotového centra lidé poprvé zavítají zhruba za rok.
Výrazně digitální pojetí expozice zvolila Akademie věd záměrně. „Prezentace exteriérových památek a nálezů by byla organizačně, památkově i stavebně velmi náročná,“ míní Komoróczy. Moderně pojaté centrum je podle něj v tuto chvíli nejlepší cestou, jak lidem zpřístupnit informace o lokalitě.
Zároveň jde o odrazový můstek k dalším krokům. Do budoucna je totiž v plánu provést turisty celým územím, kde by vědci chtěli – přírodě blízkými materiály – vyznačovat půdorysy někdejších římských staveb a jiné zase replikovat či rekonstruovat.
Římské lázně na jihu Moravy možná sloužily i pro císaře
Hradisko Mušov se jiným táborům, jež na Moravě vznikaly, zcela vymyká. „V ostatních případech šlo o tábory, které sloužily při vojenských operacích nebo rychlých přesunech vojska. Měly jednoduchý příkop a uvnitř stanovou zástavbu,“ popisuje Komoróczy s tím, že takové ležení bylo třeba u Břeclavi, Modřic nebo Ivaně.
„Hradisko u Pasohlávek už však bylo sídliště, které v sobě mělo prvky nějaké správy. Římané si ho zvolili jako ústředí, odkud chtěli dlouhodobě kontrolovat celé území,“ má jasno vědec.
V letech 166 až 180, kdy se římští vojáci na území usídlili, tvořil tábor v Pasohlávkách jádro okupace. Jen zde je viditelná stavební aktivita. „Byl tady třeba objeven zajímavý komplex – obytná budova propojená s lázněmi. Zřejmě to byl ubytovací objekt určený pro někoho z vyšších kruhů římské politické a vojenské sféry. Jestli šlo přímo o císaře, bohužel už neumíme přesně definovat,“ říká Komoróczy.
Pod zemí jsou nicméně dodnes ukryty dlouhé úseky hradeb z nepálených cihel, ale i pozůstatky dílen, kde se upravovala výstroj a výzbroj. Z Pasohlávek pochází nejbohatší kolekce římských předmětů vojenské povahy.
Dosud prezentovalo výsledky bádání u Pasohlávek Regionální muzeum v Mikulově. To se stálou expozicí Římané a Germáni pod Pálavou v roce 2007 zvítězilo v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis. „Cena byla udělena především za architektonické řešení, vůbec nápad ve výtvarném řešení a samozřejmě téma,“ komentovala to tehdy předsedkyně Asociace muzeí a galerií ČR Eva Dittertová.
Experti plánují zkoumat, kde přesně římské budovy stály
I pro následující roky mají archeologové v Pasohlávkách velké plány. Prostřednictvím nedestruktivních metod – tedy zejména geofyzikálním měřením – zjišťují na ploše přesahující 30 hektarů, kde přesně římské stavby stály.
Římané u MušovaMušov-Hradisko je doposud jedinou lokalitou na českém území s pozůstatky zděných antických staveb. Opevnění sloužilo desáté legii římského císaře Marka Aurelia mezi lety 166 až 180 v období tažení známém jako markomanské války. Rozkládalo se zhruba na třicetihektarové ploše. První výzkumy, které vedly k objevení římského zdiva, provedl v roce 1925 mikulovský zámecký hejtman a archivář Josef Matzura. V letech 1926 až 1928 zde za finanční podpory T. G. Masaryka prováděl výzkum archeolog Anton Gnirs. Právě on odkryl dvě stavby, jež jsou označované jako velitelský dům a lázně. Další nálezy byly spíš ojedinělé. Systematický archeologický výzkum zde znovu začal v roce 1985. |
„Chceme vytipovat konkrétní klíčová místa, která nám toho o lokalitě prozradí nejvíc. A to jsou buď dosud nezkoumané ústřední stavby, nebo plochy, kde se vzájemně převrstvují stavby nebo opevnění. To nám může pomoci nejlépe pochopit vývoj celého území,“ říká vedoucí pasohláveckého výzkumu.
Díky unikátnímu centru by hradisko mohlo získat mnohem více pozornosti. Zatím mu totiž zájem návštěvníků „krade“ populární archeopark v jen pár kilometrů vzdáleném Pavlově, který se zaměřuje na pravěk. Ten letos zahajuje třetí sezonu, poprvé se návštěvníkům otevře tuto sobotu.
Kromě stálé expozice se zde lidé mohou těšit i na výstavu věnovanou květnaté louce, která vznikla díky architektonickému řešení okolí budovy archeoparku. „Pomocí fotografií a herbářových položek představíme vzácné i běžné rostliny nacházející se na okolním prostoru,“ zve kurátor Adam Knotek.
Louka je svým způsobem jedinečná. Představuje totiž alternativu k jednodruhovým anglickým trávníkům, která je nejenom esteticky hodnotná, ale poskytuje i vhodné útočiště pro hmyz a řadu drobných živočichů.
